Jak se pozná kvalita obilí?
Zobrazit odpověď
Podle hektolitrové váhy a sice: Pšenice váží 76 - 82 kg hekr., žito váží 65 - 72 kg hekt.
Jak se vede zrno neb šrot do mlecí plochy?
Zobrazit odpověď
Tím, že jest přiváděno zrno neb šrot do středu kamene.
Jaký je rozdíl mezi pšenicí a žitem?
Zobrazit odpověď
Semenná pokožka u žita je zelenošedá, u pšenice žlutozlatá. Žlábek a poloha klíčku jest u pšenice hlubší a pšenice má na špičce větší vousek.
Které přísady v obilí jsou pro mlynáře škodlivé?
Zobrazit odpověď
Písek, kaménky poškozují mlynáře na váze, vikev a koukol barví mouku do šeda, česnek zamazává válce a kámen.
Kolik šrotů se musí opakovat při plochém mletí a kolik při vysokém nebo polovisokém?
Zobrazit odpověď
Při plochém mletí se dělá 8-9 šrotů, při vyskokém a polovysokém 4-7 šrotů, dříve i více.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Bořetice | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaBořetice

691 08
OkresBřeclav
Č 2
Bořetice u Hustopečí
GPS48° 55' 3.7''
16° 51' 37.2''
Mapová značkaVětrné čerpadlo / Objekt s částí technologie
600 m SV od OÚ
Volně přístupný
Větrný mlýn Bořetice

Poznámka k větrnému čerpadlu u obce Bořetice.
Větrné čerpadlo bylo v devadesátých letech dvacátého století osazeno větrným kolem. Po krátké době silný vítr kolo úplně zničil. Místní kovodílna „Manex“ vyrobila větrné kolo nové a zablokovala ho tak, aby se netočilo.
Na úpravě vzhledu větrného čerpadla se podílel bořetický starosta Stanislav Petrásek za spolupráce Jiřího Jaroše. Po skončení funkce starosty si Petrásek odnesl všechny fotky a plány domů, s tím, že je to jeho majetek a nechce jej nikomu půjčit.
autor: Stanislav Prát


Zřícenina
Větrné čerpadlo
Kovová
Exteriér
  • Natáčení (mlýna, střechy, turbíny)
  • Technologické vybavení
  • příhradový stožár
  • svislá hřídel (Kovová)
  • Současné fotografie - objekt v krajině

    Současné fotografie - exteriér

    Základní obrázky

    Současné fotografie - technologické vybavení

    Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků