Jakou mají větrníky (remiše) formu a jsou stejně hluboké?
Zobrazit odpověď
Mají formu zubu pily v příčném řezu a na spodku se dělají trochu mělčí.
Jaké nejznámější druhy pšenice a žita známe?
Zobrazit odpověď
Zimní obilí tvrdé, polotvrdé, měkké, pšenici jarku (přesívku). Jarní žito, které se požívá hlavně na pražení kávy.
Jaký křes je nejlepší a nejsprávnější?
Zobrazit odpověď
Křes paprskovitý, poněvadž stejnosměrným rozdělením i větrníků dopravuje melivo stejnoměrně na mlecí plochu a jest možné účelné zpracování.
Jaký pohon mají mlýny?
Zobrazit odpověď
Vodní, parní, motorový a větrný.
Co bývá při hlavním čištění?
Zobrazit odpověď
Automatická váha obilí a magnet, který odstraní železné částky z obilí.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Holandský typ

Konstrukce větrného mlýna holandského typu

Druhým typem mlýnů jsou zděné mlýny holandského typu. Vyznačují se válcovým nebo kuželovým tvarem. Jako materiál bývá použit kámen, pálené cihly nebo oboje. Na obvodových zdech je umístěna otáčivá jehlancová, šindelem nebo později plechem pokrytá střecha (poz.5) s větrným kolem. Otočná střecha je opatřena kolečky a usazena na kolejnici nebo je uložena na válečcích pohybujících se po dřevěné pozednici (Horní Podluží). Pro zachycení horizontálních sil (což uložení na válečcích neřeší) je zde ještě jedna sada válečků dosedajících kolmo na sadu první zevnitř na obvodovou zeď. Střechou se otáčí pomocí dvou vrátků (6) v třetím podlaží nebo pomocí speciálního převodového mechanismu (Horní Podluží, Štípa). Pouze u mlýna v Lesné bylo použito otáčení střechy ze země pomocí dlouhých ráhen zvaných šráky. Průměr mlýna u země se pohybuje od sedmi do jedenácti metrů (výjimkou je Štípa se šesti metry). Extrémní průměr má torzo mlýna v Příčovech, přes čtrnáct metrů. Tloušťka zdi bývá u země přes jeden metr a směrem nahoru se zeď mírně ztenčuje. Celková výška těchto mlýnů se střechou se pohybuje od osmi do čtrnácti metrů. Do mlýna vedou dvoje dveře, aby se do mlýna mohlo když se před jedněmi dveřmi otáčí perutě. Pokud se ve mlýně nebydlí, je v prvním podlaží na odpočinek jen malá šalanda a zbytek je pracovní prostor. Bývá zde moučnice, případně krupník. V druhém podlaží je jedno až tři mlecí složení. Pokud v mlýně mlynář s rodinou bydlel, je celé zařízení posunuto vždy o patro výše a odpovídá uspořádání v německém typu mlýna. Každé patro osvětluje jedno nebo více oken různé velikosti.

Popis řezu větrným mlýnem holandského typu:
1. zakončení krku hřídele (hlava)
2. hlavní hřídel (val)
3. palečné kolo
4. převod mezi palečným kolem a svislou osou (trýb, céví)
5. otočná jehlančitá střecha
6. vrátek k otáčení střechy
7. násypný koš na obilí (násypka, koš)
8. pohyblivé dno násypky (korčák)
9. kryt mlýnských kamenů (lub)
10. horní mlýnský kámen (běhoun)
11. spodní mlýnský kámen (vytěrák, spodek)
12. svislý hnací hřídel
13. hnací soukolí
14. vačka pro pohon hasačertu (vaček)
15. schránka s moučnými síty (moučnice)
16. truhla na mouku (trukle)
17. moučný pytel otřásaný hasačertem
18. přechod meliva do moučnice
19. trámy perutí (pláte)
20. křídla větrného kola (perutě, lopaty)
21. výplně perutí (plachty, dračky)