Jakého materiálu se používá pro vysévače?
Zobrazit odpověď
Pro šroty a hrubé krupice se používá dráten. síť, pro ostatní se používá pravého mlynářského hedvábí.
Jak má vypadati dobré obilí?
Zobrazit odpověď
Musí být zdravé, suché, čisté, plnozrnné a nesmí být zatuchlé.
Jaký mají sklon rýhy na válcích vzhledem ke své ose?
Zobrazit odpověď
U pšeničných 10-12%, u žitných 14-16%.
Kolik obrátek dělá rychloběžný válec při plochém mletí?
Zobrazit odpověď
Průměr v cm a počet obrátek musí dát v součtu vždy číslo 290.
Kolik obrátek dělá křídlenec v průchodní loupačce na žito a pšenici?
Zobrazit odpověď
pří půměru 48 cm dělá 600 obrátek, při průměru 65 cm dělá 450 obrátek při průměru 73 cm dělá 400 obrátek za minutu. Periodické mají podle průměru křídlence 400 - 550 ot./min.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Zaniklé typy

Větrné mlýny vyskytující se na území ČR můžeme rozdělit do několika základních kategorií:

existující - dochované:

- větrné mlýny německé (beraní, sloupové, kozličí, samec)
- větrné mlýny holandské (samice)
            - varianta s Halladayovou turbínou
- větrné mlýnky s turbínou

- speciální konstrukce (kombinace předchozích typů)

zaniklé:

- malé větrné mlýnky otáčivé (paltroky) a neotáčivé
- speciální konstrukce

U nás nejrozšířenějším typem byly dřevěné větrné mlýny německého typu, které se natáčí proti větru celé. Druhou nejpočetnější skupinou jsou větrné mlýny zděné holandského typu, kde se natáčí s perutěmi proti větru pouze střecha mlýna. Variantou těchto mlýnů jsou moderní mlýny s Halladayovou turbínou.  Třetím základním typem jsou malé větrné mlýnky s turbínou vyskytující se pouze na severovýchodě Moravy.

Nedochoval se žádný z dalších dvou typů tj. malý větrný mlýn otáčivý (paltrokový), který se otáčel na kolečkách nebo válečcích po kruhové drážce (obr.) a malý větrný mlýn neotáčivý, jenž se vyskytoval pouze v horských oblastech a využíval pouze jeden směr větru. (obr.)

Zdokumentováno je ještě několik výjimečných staveb, které nelze přesně zařadit do žádného z uvedených typů např: Světlá - osmiboký celodřevěný mlýn s otočnou střechou (obr.), Kujavy a Děrné – na spodní zděné půlce byla horní dřevěná část s otočnou střechou. Na výkresech ještě najdeme unikátní konstrukci s horizontálně umístěným větrným kolem (obr.). Mlýn měl pracovat před více než sto lety v Kostelci nad Černými Lesy. Zatím se nepodařilo doložit, že takový mlýn byl skutečně postaven.

Větrný mlýnek otáčivý                                         Větrný mlýnek neotáčivý - horský


 

 

 

 

 

 

 

 

                                                                                                                              

Mlýn Brodek u Prostějova                                                                    Mlýn Vánovice

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 mlýn Nový Rousínov                                   mlýn Světlá  

 

 

 

 

mlýn Hačky                                                                       mlýn Podivín

  

mlýn Miroslav                                                                      mlýn Kotvrdovice