Průměr v cm a pošet otáček musí dát v součtu vždy číslo 320.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Jak jest zařízen dobrý špičák?
Zobrazit odpověď
Hrubší pískovcové kameny mají obrácenou ostrost křesu, která těžce propouští obilí a ošpicuje je.
Kolik druhů mlýnských kamenů známe?
Zobrazit odpověď
Francouzský, umělý a pískovcový.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Mlýnek byl postaven v roce 1934 - majitel: Hynek Vrobel, pokračoval jeho syn Viktor Vrobel
Stavitel technologie: Adolf Sabela se synem z obce Dobrotice
Stavitel boudy: není znám, je to ale kvalitní tesařská práce, spoje jsou čepovány, . - betonový základ i podlaha
- ve všech 4 rozích jsou do základů zapuštěny kovové tyče které vedou podél . rohového trámu skrz horní vodorovný trám, kde jsou zakončeny závitem a na něm . . maticí
- krovy jsou udělány z půlkulatiny
- trám pod střechou, ke kterému je připevněna hřídel (zádlab a okov)
nenese střechu, je určen pouze na držení a stabilizaci hřídele s trubkou
(pouzdrem hřídele)
Provoz:
- naposledy šrotoval v roce 1963, dále už nikdo nepotřeboval, soused (řezník) si
pořídil kladívkový mlýnek na elektřinu
- naposledy mlel na mouku někdy před 40 lety
- následně byl hranolový vysévač demontován, nedochoval se, ani hřídel
- šrotovalo se cca l x týdně, když měl majitel volné dva dny mezi směnami v hutích
- šrotovalo se pro vlastní potřebu i pro okolní usedlosti
/jak sousedé viděli, že se větrné kolo točí přinášeli svoje zrní)
- obsah násypky se sešrotoval cca za 20 min
- 50 kg pšenice se šrotovalo cca 30-40 min (pšenice se šrotovala nejlépe)
- ječmen se šrotoval pomaleji
- oves se samostatně šrotoval jen výjimečně, muselo se hodně pomalu, lehce se
spálil, proto se šrotovala většinou směs oves – pšenice
Ostření kamenů:
- z počátku chodil ostřit řemeslník, později se mlynář naučil a ostřil sám
- v době šrotování se ostřily kameny cca jednou za pět let
Regulace výkonu:
- mlýn nemá brzdu, většinou bylo větrné kolo natočeno k větru né přímo, ale trochu
bokem,
- při nastavení proti větru by se točilo příliš rychle
- nejčastější byly větry ze severu nebo z jihu
- proto, když se nemlelo, bylo větrné kolo natočeno k východu (viz foto) a zajištěno řetězem
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Mlýn byl rozmontován a převezen do Přemyslovic 17,8,2008 (odvezeno bylo větrné kolo, převody, svislá hřídel a trubkou na otáčení větrného kola, mlýnské kameny s lubem, násypka, stolice pod kameny, trám kterou prochází hřídel těsně nad složením).
Na mlýnek určený do šrotů nás upozornil člen sekce Karel Mlýnek z Ostravy.
V roce 2013 začala stavba repliky objektu mlýnku v Přemyslovicích a mlýnek bude dokončen v roce 2017 a bude provozu schopný.
Přemístěn
Mlýnek s turbínou
Dřevěná
Interiér
Natáčení (mlýna, střechy, turbíny)
objekt má půdorys 2,43 x 2,64 metru, výšku 2,85 m
Existující obyčejné složení (Počet: 1)
Technologické vybavení
mlecí kámen
pískovcový kámen (Počet: 2)
mlýnská hranice
násypný koš
natáčení perutí (Jak se natáčí: šnerovým převodem)
svislá hřídel (Kovová)
větrná turbína (turbína typ Eclipse – Kunz)
Základní obrázky
Současné fotografie - technologické vybavení
Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků