Co se dociluje tím, že větrníky leží křížem přes sebe?
Zobrazit odpověď
Produkty určené k mletí dostávají se na mlecí plochu, jsou rozemílány a současně dopravovány na vnější obvod kamene.
Leží kameny na sobě?
Zobrazit odpověď
V prsou (srdci) jsou kameny vybrány a v mlecích plochách se téměř dotýkají.
Kolik obrátek dělá špičák?
Zobrazit odpověď
Průměr kamene v cm a počet obrátek musí dáti vždy číslo 290.
Co se dělá, když se odstraňuje omílka?
Zobrazit odpověď
Očístíme věnec za lubem a prsa, vyndáme příklopku, očistíme vše a přitáhneme klíny v kuželici, dáme nový lůj a konopí do otvorů. Přiklopku zase upevníme a dáme novou omítku.
Jaká síla jest zapotřebí u loupaček?
Zobrazit odpověď
3 - 9,9 HP, podle délky a průměru křídlence v loupačce.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Mlýnek byl postaven v roce 1934 - majitel: Hynek Vrobel, pokračoval jeho syn Viktor Vrobel
Stavitel technologie: Adolf Sabela se synem z obce Dobrotice
Stavitel boudy: není znám, je to ale kvalitní tesařská práce, spoje jsou čepovány, . - betonový základ i podlaha
- ve všech 4 rozích jsou do základů zapuštěny kovové tyče které vedou podél . rohového trámu skrz horní vodorovný trám, kde jsou zakončeny závitem a na něm . . maticí
- krovy jsou udělány z půlkulatiny
- trám pod střechou, ke kterému je připevněna hřídel (zádlab a okov)
nenese střechu, je určen pouze na držení a stabilizaci hřídele s trubkou
(pouzdrem hřídele)
Provoz:
- naposledy šrotoval v roce 1963, dále už nikdo nepotřeboval, soused (řezník) si
pořídil kladívkový mlýnek na elektřinu
- naposledy mlel na mouku někdy před 40 lety
- následně byl hranolový vysévač demontován, nedochoval se, ani hřídel
- šrotovalo se cca l x týdně, když měl majitel volné dva dny mezi směnami v hutích
- šrotovalo se pro vlastní potřebu i pro okolní usedlosti
/jak sousedé viděli, že se větrné kolo točí přinášeli svoje zrní)
- obsah násypky se sešrotoval cca za 20 min
- 50 kg pšenice se šrotovalo cca 30-40 min (pšenice se šrotovala nejlépe)
- ječmen se šrotoval pomaleji
- oves se samostatně šrotoval jen výjimečně, muselo se hodně pomalu, lehce se
spálil, proto se šrotovala většinou směs oves – pšenice
Ostření kamenů:
- z počátku chodil ostřit řemeslník, později se mlynář naučil a ostřil sám
- v době šrotování se ostřily kameny cca jednou za pět let
Regulace výkonu:
- mlýn nemá brzdu, většinou bylo větrné kolo natočeno k větru né přímo, ale trochu
bokem,
- při nastavení proti větru by se točilo příliš rychle
- nejčastější byly větry ze severu nebo z jihu
- proto, když se nemlelo, bylo větrné kolo natočeno k východu (viz foto) a zajištěno řetězem
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Mlýn byl rozmontován a převezen do Přemyslovic 17,8,2008 (odvezeno bylo větrné kolo, převody, svislá hřídel a trubkou na otáčení větrného kola, mlýnské kameny s lubem, násypka, stolice pod kameny, trám kterou prochází hřídel těsně nad složením).
Na mlýnek určený do šrotů nás upozornil člen sekce Karel Mlýnek z Ostravy.
V roce 2013 začala stavba repliky objektu mlýnku v Přemyslovicích a mlýnek bude dokončen v roce 2017 a bude provozu schopný.
Přemístěn
Mlýnek s turbínou
Dřevěná
Interiér
Natáčení (mlýna, střechy, turbíny)
objekt má půdorys 2,43 x 2,64 metru, výšku 2,85 m
Existující obyčejné složení (Počet: 1)
Technologické vybavení
mlecí kámen
pískovcový kámen (Počet: 2)
mlýnská hranice
násypný koš
natáčení perutí (Jak se natáčí: šnerovým převodem)
svislá hřídel (Kovová)
větrná turbína (turbína typ Eclipse – Kunz)
Základní obrázky
Současné fotografie - technologické vybavení
Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků