Jaké druhy obilí rozenáváme?
Zobrazit odpověď
Pšenice, žito ječmen a oves.
Mají mačkací válce stejnou rychlost?
Zobrazit odpověď
Ano, a nejvýše rozdílem jednoho zubu v kole.
Zastupuje mlynář otce neb matku učňovu?
Zobrazit odpověď
Ano.
Běží oba válce šrotovky a žitné stejně rychle?
Zobrazit odpověď
Ne. Jeden válec běží rychle, přdstihuje válec druhý. Předstih šrotovky jest 1:2 - 1:2,5, u žitné 1:3.
Jak se pozná kvalita obilí?
Zobrazit odpověď
Podle hektolitrové váhy a sice: Pšenice váží 76 - 82 kg hekr., žito váží 65 - 72 kg hekt.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Přemyslovice | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaPřemyslovice
150
798 51
OkresProstějov
mlýnek 79
Přemyslovice
GPS49° 33' 13.9''
16° 57' 45.6''
Mapová značkaMlýnek s turbínou / Objekt s částí technologie
1 km V od zámku
Přístupný po domluvě
1934/2017
(přivezen z: Vyšní Lhoty 187)
Větrný mlýn Přemyslovice

Mlýnek byl postaven v roce 1934 - majitel: Hynek Vrobel, pokračoval jeho syn Viktor Vrobel
Stavitel technologie: Adolf Sabela se synem z obce Dobrotice
Stavitel boudy: není znám, je to ale kvalitní tesařská práce, spoje jsou čepovány, . - betonový základ i podlaha
- ve všech 4 rozích jsou do základů zapuštěny kovové tyče které vedou podél . rohového trámu skrz horní vodorovný trám, kde jsou zakončeny závitem a na něm . . maticí
- krovy jsou udělány z půlkulatiny
- trám pod střechou, ke kterému je připevněna hřídel (zádlab a okov)
nenese střechu, je určen pouze na držení a stabilizaci hřídele s trubkou
(pouzdrem hřídele)
Provoz:
- naposledy šrotoval v roce 1963, dále už nikdo nepotřeboval, soused (řezník) si
pořídil kladívkový mlýnek na elektřinu
- naposledy mlel na mouku někdy před 40 lety
- následně byl hranolový vysévač demontován, nedochoval se, ani hřídel
- šrotovalo se cca l x týdně, když měl majitel volné dva dny mezi směnami v hutích
- šrotovalo se pro vlastní potřebu i pro okolní usedlosti
/jak sousedé viděli, že se větrné kolo točí přinášeli svoje zrní)
- obsah násypky se sešrotoval cca za 20 min
- 50 kg pšenice se šrotovalo cca 30-40 min (pšenice se šrotovala nejlépe)
- ječmen se šrotoval pomaleji
- oves se samostatně šrotoval jen výjimečně, muselo se hodně pomalu, lehce se
spálil, proto se šrotovala většinou směs oves – pšenice

Ostření kamenů:
- z počátku chodil ostřit řemeslník, později se mlynář naučil a ostřil sám
- v době šrotování se ostřily kameny cca jednou za pět let

Regulace výkonu:
- mlýn nemá brzdu, většinou bylo větrné kolo natočeno k větru né přímo, ale trochu
bokem,
- při nastavení proti větru by se točilo příliš rychle
- nejčastější byly větry ze severu nebo z jihu
- proto, když se nemlelo, bylo větrné kolo natočeno k východu (viz foto) a zajištěno řetězem
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Mlýn byl rozmontován a převezen do Přemyslovic 17,8,2008 (odvezeno bylo větrné kolo, převody, svislá hřídel a trubkou na otáčení větrného kola, mlýnské kameny s lubem, násypka, stolice pod kameny, trám kterou prochází hřídel těsně nad složením).

Na mlýnek určený do šrotů nás upozornil člen sekce Karel Mlýnek z Ostravy.

V roce 2013 začala stavba repliky objektu mlýnku v Přemyslovicích a mlýnek bude dokončen v roce 2017 a bude provozu schopný.


Přemístěn
Mlýnek s turbínou
Dřevěná
Interiér
  • Natáčení (mlýna, střechy, turbíny)
  • objekt má půdorys 2,43 x 2,64 metru, výšku 2,85 m

  • Existující obyčejné složení (Počet: 1)
  • Technologické vybavení
  • mlecí kámen
    • pískovcový kámen (Počet: 2)
  • mlýnská hranice
  • násypný koš
  • natáčení perutí (Jak se natáčí: šnerovým převodem)
  • svislá hřídel (Kovová)
  • větrná turbína (turbína typ Eclipse – Kunz)
  • Základní obrázky

    Současné fotografie - technologické vybavení

    Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

    Historické fotografie a pohlednice