Soupis mlýnů z roku 1704

Soupis mlýnů obsahuje panské, obecní i městské mlýny a bohužel se dochoval pouze v torzu. V současné době jsou známy pouze soupisy pro Vltavský a Chrudimský kraj. Soupis není shodně zpracován pro všechna panství, záleželo na pojetí a pečlivosti toho kterého správce či purkmistra. Zachyceno je zpravidla kde mlýn stojí, kolik má složení a stoup, někde i jméno mlynáře či stručný popis stavu mlýna.

Soupis je deponován v Národním archivu, 1. oddělení, fond Nová manipulace, sign. S-2-17. K obsahu se vyjadřuje článek: ELZNIC, V.: Soupis mlýnů v Čechách z r. 1704, in: Listy GSHP 1972, č. 17, s. 10-11.

Dotazníky Státního obilního ústavu 1920
Fond Státního obilního ústavu disponuje řadou seznamů mlýnů. V tomto případě se ale nejedná o kompletní soupis mlýnů v Československu. Najdeme tu např. soupis parních mlýnů k roku 1920, seznamy téměř 700 smluvních mlýnů a jejich výkonnost z let 1918 až 1921.

Smluvní mlýny byly ty mlýny, jenž dodávaly za základě smlouvy se Státním obilním ústavem mlýnské výrobky, které se dále rozdělovaly obyvatelstvu v dobách nedostatku zemědělských plodin a výrobků z nich. Jde o krátký časový úsek po vytvoření Československa, přesněji o léta 1918 až 1921. V roce 1921 mohl již být Státní obilní ústav zrušen, protože regulace zásobování obyvatel již nebyla nezbytná.
Nejužitečnějším materiálem fondu jsou dotazníky z roku 1920, posílané k vyplnění majitelům smluvních mlýnů. Součástí dotazníku jsou i otázky na stav mlýna před rokem 1916, takže se s údaji mlýna dostáváme v řadě případů ke srovnání stavu před a po modernizaci strojního vybavení. Obilní ústav sledoval především změnu ve výkonnosti mlýnů. To, že dotazník majitel správně vyplní, zajišťovala následující ustanovení: pokud majitel nepošle dotazník zpět do 14 dní, zjistí si údaje na místě odborná komise a majitel mlýna ponese výlohy, pokud se při přezkoušení ukáže, že majitel uvedl nesprávné údaje, bude hradit náklady této komise. Údaje lze tedy považovat za věrohodné, i když v samotných dotaznících jsou uvedeny rozdíly shledané komisí, většinou se však jedná o data, která mlynář musel spíše odhadovat. Poznámky komise jsou psány červenou barvou. Dotazník počítá i s majiteli více mlýnů. Pozoruhodné je množství parních pohonů, které již ve 30. letech 20. století najdeme v daleko menší míře.
Dotazník čítá 44 otázek na čtyřech stranách tiskopisu, zasílaném podle národnosti majitele mlýna buď v němčině nebo v českém jazyce. Dotazníky jsou řazeny abecedně po politických okresech ve dvou kartonech. Fond obsahuje vyplněné formuláře asi pro 200 mlýnů. Krom uvedeného dotazníku zde můžeme nalézt i korespondenci, pokud měl mlynář či ústav další otázky k vyplnění kolonek. Odtud se můžeme dozvědět další podrobnosti k vybavení a požárům mlýnů, popř. shlédnut alespoň zajímavý hlavičkový papír firmy či razítko.

Dotazník pro majitele smluvního mlýna z r. 1920
Záhlaví:
Firma, místo, pošta, stanice, politický okres, č. telefonu, výkonnost pšeničného, žitného mlýna a krupárny v kg za 24 hodin.
Otázky:
1/ Kolik závodů máte a kde leží?
2/ Mnoho-li obilí a mouky můžete do skladišť složiti?
3/ Máte kolej, neb jak daleko je stanice a jaké dopravní prostředky?
4/ Jaký druh pohonu máte a stálé síly v HP?
5/ Kolik máte průměrně ročně spádů a množství vody?
6/ Máte vrchní, spodní kola neb turbínu? Jak staré?
7/ Kolik dnů v roce nemáte vodu neb sílu?
8/ Kolik HP potřebujete mimo mlýn?
9/ Můžete s udanou silou a s Vašim zařízením mlít najednou pšenici, žito a kroupy zhotovovat?
10/ Máte společnou špicovnu, neb pro každý mlýn zvlášť?
11/ Udejte strojní zařízení špicovny a výkonnost za 24 hodin.
12/ Kolik pšeničných šrotů děláte, jaká jest celková délka válců a průměr?
13/ Kolik máte pro šroty vysévacích systémů?
14/ Jaký druh a velikost (cylindry, rovinné vysévače)?
15/ Můžete udati plochu vysévací?
16/ Kolik čistících strojů a jaký druh máte?
17/ Jaké je celková šířka sít krupičných strojů?
18/ Jaké je celková délka a průměr válců pro vymílání krupic a dunstů?
19/ Kolik vymílacích a k tomu výsevných systémů máte?
20/ Můžete udati plochu vysévačů v m2?
21/ Máte detacheury u každého vymílacího systému a kolik?
22/ Kolik mlýnských složení (velikost jejich) máte na domílku dunstů a otrub a jaký druh a velikost vysévačů a máte povšechnou ventilaci?
23/ Kolik šrot. a vymíl. systémů může při plném zatížení současně pracovati?
24/ Které meziprodukty jdou do pytlů neb do komor nebo automat. na válce?
25/ Kolik druhů mouky může Vaše zařízení najednou, t. j. současně vyrobiti?
26/ Používáte tohoto zařízené též ku mletí žita neb ječmene a jakou výkonnost pro tento druh docilujete?
27/ Máte pro mletí žita mačkadlo a jak velké?
28/ Kolik válc. párů a kolik a jak velká mlýnská složení máte pro mletí žita?
29/ Kolik obnáší válcová délka u 1. šrotu a kolik v celku a jaký průměr mají válce?
30/ Jaký druh a velikost vysévačů máte?
31/ Můžete udati celkovou výsev. plochu?
32/ Jest Váš žitný mlýn úplně automatický neb poloautomatický? Máte povšechnou ventilaci?
33/ Máte reservní válce a za jak dlouhý čas je dáte rýhovati?
34/ Jakých moučných potahů k vysévání používáte pro žito a pšenici?
35/ Můžete na žitném mlýně též pšenici mlýna a jaké zařízení máte k tomu účelu?Jaké množství můžete semlít?
36/ Kolik máte míchaček na mouky?
37/ Jaké množství obilí normální jakosti, t. j. 14/15 % vlhkosti, 3% přimíšenin a 72 kg u žita a 78 kg u pšenice hekt. váhy, můžete za 24 hodin současně semlíti
a/ pšenice
b/ žita neb ječmene
a když ne současně, tak kolik za 24 hodin každého druhu zvláště?
38/ Jak máte zařízenou krupárnu? Kolik holendrů, jak velké a jaké jiné příslušenství?
39/ Kolik síly absorbuje Vaše krupárna?
40/ Jaká výkonnost za 24 hodin?
41/ Jaké průměrné stáří má Vaše celkové zařízení a která firma prováděla stavbu nebo rekonstrukci a v kterém roce?
42/ Které přístavby byly vykonány od 1. srpna 1916, která firma je prováděla a o mnoho-li se jimi zvýšila výkonnost?
a/ u pšenice
b/ u žita
c/ u krupárny
43/ Můžete uvést zvláštní poznámky ohledně Vašeho zařízení a výkonnosti atd., případně zkušenosti o případné zmenšení výkonnosti, vzhledem k válečné době a poměrům?
44/ Kolik hlídek zaměstnáváte trvale denně a jaká je pracovní doba Jedné hlídky?

Dotazníky jsou uloženy v NA Praha, 2. oddělení, fond Státní obilní ústav Praha, inv. č. 268, k. č. 9, 10.

Seznam a mapa vodních děl republiky Československé
Seznamy vodních děl zachycují stav k roku 1930 a byly pořízeny ministerstvem financí kvůli placení daní. Proto je možné, že zde nenajdeme mlýn, který může být dodnes zachován včetně (alespoň části) strojního vybavení, ale jeho majitel mlýn tehdy neprovozoval a ani jej nepronajímal a nebyl tedy plátce daně.
Seznamy jsou členěny dle finančních ředitelství a nachází se v nich následující informace: název toku, obec, podnikatel (někdy pouze pronajímatel), druh živnosti, počet a druh vodních motorů a jejich technické parametry.
U tohoto seznamu se částečně projevuje nejednotnost. Úředníci zápisy provedli bez větší snahy o sjednocení, takže jeden typ turbíny je uváděn pod různými názvy (např. Kaplanova turbína jako vrtulová, Bánkiho turbína jako turbína Duplex). Dokonce je třeba počítat s nepřesnostmi u uváděných parametrů (zejména výkonu) vodních motorů, které mlynáři zřejmě záměrně uváděli menší.

Dotazníky Mlynářského ústředí 1939
Roku 1939 rozesílalo Mlynářské ústředí (MlÚ) v Praze dotazníky jednotlivým mlynářům s cílem zmapovat technické a kapacitní možnosti mlýnů a následně tak zjistit celkové zásobovací možnosti českých mlýnů. Na základě dotazníků byly pravděpodobně také v průběhu II. světové války mlýny řazeny do skupin dle zásobovací kapacity a následně, hlavně roku 1941, uzavírány a ponechávány jako rezervní.
Fond je členěn podle politických okresů a zvlášť jsou řazeny okresy pohraniční. V každém kartonu se nachází signované složky. Vedle mlýnů jsou zde vedeny složky pro hospodářská družstva nebo šrotovníky v soukromém vlastnictví. Signované složky mají pouze mlýny, protože jen ty měly rejstříkové číslo, přidělené roku 1939 po vyplnění zmíněného dotazníku. Stejné číslo je pak uvedeno na kartách ve Filipově kartotéce (viz níže). Každé desky mají kromě signatury uveden název obce, číslo popisné mlýna a jméno majitele. Ve složce najdeme čtyři hlavní části: dotazník k zápisu do mlynářského rejstříku, korespondenci příslušného mlýna s MlÚ a Svazem pro hospodaření obilím, informace o výměnách strojního zařízení a účty za šetření odborné komise MlÚ a přidělené kontingenty.
Nejstarší zpravidla bývá dotazník k zápisu do mlynářského rejstříku, vyplňovaný převážně v červenci roku 1939, výjimečně později. Pokud se v uvedenou dobu měnil majitel objektu, stává se, že jsou zde i zprávy ranější, převážně o změnách na strojním vybavení. Dotazník je předtištěný, má na dvaceti stranách dvacet tři částí. V úvodu jsou uvedeni majitelé objektu, od kdy mlýn vlastní, popřípadě od koho jej koupili. Jsou zde informace o tom, k jakému společenstvu mlynářů mlýn patří, kde je nejbližší železniční stanice, na jakých parcelách hospodářství s mlýnem stojí a výše námezdního a obchodního kontingentu mlýna.  Dotazník udává i čísla o výši semletého obilí za rok 1938 a za první polovinu roku 1939. Zmiňuje se také, kolik obilí a mlýnských výrobků se ve mlýně může uskladnit a kde. Nechybí stručný popis hlavní mlýnské budovy a budov pomocných, včetně stodol nebo chlévů. Někde jsou popisy strohé, jinde doplněné plánkem nakresleným od ruky. Pokud má badatel štěstí, je k popisu mlýna přiložena fotografie nebo celý plán mlýna. Hlavní částí je detailní popis vybavení, včetně rozměrů, značky stroje a roku výroby. První je popsán pohon mlýna. Dále jsou vyjmenovány stroje čistírny, mlecí stroje, vysévací a pomocné. V závěru jsou zmíněny další přidružené provozy, třeba pekárna nebo pila. Svou kolonku má ještě kapacita mlýna k 31. 10. 1939.
Korespondence se většinou týká požadavků na změnu strojního vybavení, někdy jsou přiloženy nákresy nových strojů nebo zakresleno schéma zařízení mlýna před a po změně. V souvislosti s povinností žádat o povolení ke změně strojního vybavení se tak dá vysledovat výměna zařízení mlýna až do jeho zavření roku 1941 nebo 1951. Svůj význam má dotazník též při srovnávání dochovaného zařízení in situ.
Další korespondence se týká kupříkladu dohadování mlynáře s úřady, zda mu povolí svážet obilí z okolních obcí. V příloze těchto dopisů se čas od času najdou petice podepsané mleči příslušného mlýna. Lze zde najít i mnoho jiných zajímavostí (např. stížnosti mlynářů v sousedství na přestavbu mlýna nebo udávání kvůli mletí načerno).
Složka s účty a stanoveným kontingentem je spíše vhodná pro detailnější zpracování jednotlivých objektů nebo pro porovnání výkonnosti mlýnů ve větší oblasti. Semelky za jednotlivé měsíce v uvedené době a přidělení námezdního a obchodního kontingentu jsou snad u všech mlýnů.

Dotazník k zápisu do mlynářského rejstříku
1. stanoviště – obec, čp., telefon, nejbližší stanice železnice, č. katastru.
2. majitel – od kdy a od koho koupil.
3. provozovatel.
4. živnostenské oprávnění.
5. schválení provozovny – výměr okresního úřadu.
6. kontingent – výměr obchodního a námezdního mletí.
7. provoz od 1. 8. 1937 do 31. 10. 1938 – zda nepřetržitý nebo kdy přerušen a a na jak dlouho.
8. spotřeba paliva a elektrické energie.
9. daň z vodní síly.
10. dopravní prostředky.
11. zaměstnanci – počet úředníků, kvalifikovaných pracovníků, dělníků a učňů.
12. semelky – za rok 1938 a do konce května roku 1939.
13. budovy – popis, někdy fotografie nebo plán.
14. skladiště obilí a výrobků.
15. pohon – a) vodní právo, b) vodní dílo, název toku, šířka stavidla, spád…, c) vodní poměry d) vodní kola, e) turbíny, f) elektromotory, g) parní kotle, h) parní stroje a lokomobily, ch) spalovací motory, i) jiné motory.
16. čistírna.
17. mlecí stroje – a) válcové stolice, b) mlecí kameny, c) jiné mlecí stroje, d) roztírací a rozmělňovací stroje, e) šrotovníky.
18. vysévací stroje – a) hranolové a odstředivé, b) rovinné, c) reformy, d) jiné.
19. pomocné stroje – a) aspirace, b) míchací stroje.
20. připojené provozy.
21. speciální výroby – kroupy, vločky…
22. výrobní schopnost mlýna k 31. 10. 1938.
23. změny po 31. 10. 1938.

Při šetření ve mlýnech roku 1941 ověřovalo Mlynářské ústředí údaje zapsané v dotazníku k zápisu do mlynářského rejstříku. Přítomen šetření byl vždy majitel, popř. provozovatel, zástupce ze společenstva mlynářů, pod které mlýn patřil a zástupci ústředí. Dotazník, který se během návštěvy vyplňoval byl de facto stejný jako dotazník z roku 1939, jen s tím rozdílem, že tady byly kolonky, kam se také zapisovali přítomní šetření, stanoviště mlýna, úřední chválení a domnělé stáří mlýna.

Fond Mlynářského ústředí je uložen v NA Praha, 2. oddělení. Jedná se o dosud nezpracovaný fond.

Kartotéka Stanislava Filipa
Kartotéka k téměř 4 000 mlýnů je neúplným seznamem mlýnů, uvedených ve složkách fondu Mlynářského ústředí v Národním archivu. Ne všechny mlýny, uvedené ve fondu zde mají svou kartu a naopak, k mlýnům, jejichž složka se ve fondu Mlynářského ústředí nenachází, může existovat karta. Tak lze získat aspoň základní informace z dotazníku, který Ústředí mlynářům posílalo roku 1939. Jednotlivé karty jsou řazeny v abecedním pořádku po okresech. Na kartě velikosti A5 jsou z obou stran uvedeny následující údaje: adresa mlýna, majitel, výkon mlýna, kapacita, počet složení a mlecí délka válců a výše kontingentu, okolní mlýny, nejbližší železniční (nakládací) stanice, přidružené podniky, případná absence vysévacích systémů či jiná zapojená mlecí zařízení aj. Uvádí se zde rejstříkové číslo, shodné se signaturami složek ve fondu Mlynářského ústředí.

Kartotéka je uložena v archivu Národního zemědělského muzea v Praze.

 Dotazníkový průzkum Národopisné společnosti
Dotazníky zpracované Akademií věd ČR v 80. až 90. letech 20. století jsou cennou výpovědí často posledních pamětníků příslušného mlýna v provozu. Krom běžného života ve mlýně zachycují kalendářní zvyky a tradice s nimi spojené. Najdeme dokonce zmínky o mlýnech. Dotazníky vyplňovali dobrovolníci (v určené oblasti) nebo přímo majitelé (pamětníci apod.) mlýna, kterým se zasílal poštou.

Dotazníky jsou deponovány v Národní muzeu v Národopisném oddělení. (Dotazník Národopisné společnosti československé při ČSAV k vodním mlýnům 2. a 3. část, velký dotazník č. 22. Dotazník Národopisné společnosti československé při ČSAV k vodním mlýnům, malý dotazník č. 38.)