Literatura

Literatura o větrných mlýnech na území České republiky.

 První zmínka o větném mlýně v Čechách je v Kosmově kronice. Zaznamenává, že v roce 1277 byl na zahradě Strahovského kláštera v Praze postaven větrný mlýn. Stavitelé byli premonstráti.
 Nejstarší dochované vyobrazení větrného mlýna v Čechách je z roku 1489, Nalezneme jej v Kutnohorská bibli.
 První novodobé informace o větrných mlýnech lze najít v obecných slovnících.
Např. Ottův naučný slovník, díl č.17 z r.1901 - heslo mlynářství a díl č. 26 z r. 1907 - větrné kolo.
 První studii o větrných mlýnech v ČR připravoval historik a redaktor národopisného časopisu Český lid profesor Čeněk Zíbrt. Zemřel dříve, než mohl studii dokončit. Svými články v jmenovaném časopise v letech 1925 - 1932 vzbudil mezi čtenáři zájem o větrné mlýny a získával od nich informace přímo z terénu. Postupně se do mapování větrných mlýnů zapojili František Starý, Florián Zapletal, Rudolf Janovský, Egon Stoklas a další.
 Od roku 1945 začíná další období zájmu o větrné mlýny. Několik studií vyšlo v časopise Československá etnografie a Český lid a dalších regionálních časopisech. Největší práci při zmapování lokalit větrných mlýnů odvedli etnografové Ota Pokorný, Václav. Burian a Josef Vařeka v rámci Československé akademie věd. Ve svých pracích zdokumentovali přes 900 míst, kde v průběhu cca 300 let stál větrný mlýn. Z toho 200 bylo v Čechách a 700 na Moravě. Na Slovensku bylo nalezeno 36 lokalit.
(Václav Burian: Větrné mlýny na Moravě a ve Slezsku, Olomouc 1965, 79 stran, podrobná mapa. Ota Pokorný: Soupis a lokalizace větrných mlýnů v Čechách,Brno 1973, 267 stran, 27 obrázků, mapa,)
Podle soupisu jednotlivých míst, kde se podle archivních dokladů nacházel větrný mlýn, byla vydaná kompletní mapa výskytu větrných mlýnů v ČR v časopise Český lid roku 1975.
 První odbornou ucelenou publikací o větrných mlýnech je kniha Josefa Vařeky Větrné mlýny na Moravě a Slezsku (vydalo Slovácké museum Uherská Hradiště 1967, 84 stran, 26 fotografií. Druhé doplněné vydání vyšlo tamtéž v roce 1982). Kniha obsahuje historii, typologii mlýnů v ČR, popis konstrukce, kapitolu o stavitelích a jejich sociálním postavení a bohatou bibliografii.
 Velkým přínosem k poznání větrných mlýnů v mezinárodním rozsahu byla vědecká konference O větrných mlýnech, kterou uspořádalo Technické museum v Brně ve dnech 12.-13. června 1974. Součástí konference byla tematická výstavy a byl vydán obsáhlý sborník. Na konference kromě domácích vědců vystoupil pan Jespersen z Dánska, paní Wesolovska a pan Klaczynski z Polska. (Sborník vydalo v r. 1975 Technické museum v Brně, 150 stran)
 V roce 1979 vydal jako svoji disertační práci ředitel Technického musea v Brně Miroslav Berka publikaci Větrné mlýny jako technické památky. (Vydalo Technické museum v Brně 1979, 215 stran). Publikace obsahuje podrobné technické parametry 13 vybraných větrných mlýnů včetně schémat. V další kapitole je teoretický matematický rozbor energetických a silových poměrů mechanismů mlýna. Dále je popsána záchrana a rekonstrukce větrného mlýna v Kuželově, kterou provedlo Technické museum v Brně v letech 1973 až 1977.
 V letech 1972-88 vydal František Šustek mnoho článků o svých výzkumech okolo větrných mlýnů v oblasti Oderských vrchů (Střední Morava)
 Po změně režimu v roce 1989 začalo mnoho obcí vydávat vlastní publikace a vytvářet internetové stránky o historii obce. Často je v nich věnována značná pozornost i větrnému mlýnu např. Hodslavice, Poruba, Město Libavá aj.
 V roce 2000 vydali pracovníci skansenu lidových staveb na Veselém kopci u Chrudimi Ludvík Štěpán a Magda Křivanová obsáhlou a výpravnou publikaci Dílo a život mlynářů a sekerníků v Čechách. (Vydalo nakladatelství AGRO 2000, 315 stran, bohatá obrazová příloha). Publikace je celkově zaměřena na vodní mlýny z oblasti Čech (Morava není zahrnuta). Větrným mlýnům je věnována pouze okrajová pozornost, na několika příkladech je ukázána konstrukce a funkce větrného mlýna. Mlynářská technologie a postupy jsou podrobně popsány pro všechny typy mlýnů.
 Nakladatelství B.A.T. Program z Rožnova pod Radhoštěm vydalo v roce 2002 Mapu větrných a vodních mlýnů v ČR. Větrné mlýny pro mapu připravil Jan Doubek. Z vodních mlýnů jsou uvedeny pouze o nejvýznamnější, doplňující mlýny větrné. V mapě je kromě klasických větrných mlýnů německého a holandského typu a větrných čerpadel na vodu poprvé dokumentováno i rozšíření malého větrného mlýnku s turbínou. Tento typ se v ČR vyskytuje pouze na severní Moravě.
V mapě je uvedeno 62 větrných mlýnů, 30 větrných mlýnků a 11 větrných čerpadel. Dvacet osm lokalit je popsáno podrobněji s německým a anglickým překladem.
 V letech 2001 -2 vychází v časopise Cykloturistika seriál o větrných mlýnech v ČR jehož autorem je pan Martin Janoška. Cílem seriálu je upozornit širokou veřejnost na možný zajímavý cíl cyklo-výletů. Svoje příspěvky a poznatky shrnul v knize Větrné mlýny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. (Vydalo nakladatelství Libri, 2003, 180 stran, bohatý fotografický doprovod). Kniha je určena široké turistické veřejnosti zaujímající se o technické památky. Uvádí 66 zachovaných, přestavěných či zřícených objektů. Chybí dalších 6 lokalit které jsou:
Královehradecký kraj: Černá voda - zřícenina
Jihomoravský kraj: Znojmo - věž (bašta) v městských hradbách
Zlínský kraj: Žeranovice - památník
Olomoucký kraj: Brodek u Konice - přestavěno na obydlí
Horní Štěpánov - jen kameny
Moravskoslezský kraj: Ostrava Poruba - ruina
Odborné veřejnosti v knize chybí mapa rozmístění mlýnů, detailní schémata uspořádání pohonů a postupu mletí, konstrukční zajímavosti. Nedostatečný pro další práci je seznam použité literatury.
 Na vysokých školách v Ostravě byly zpracovány dvě diplomové práce na téma větrných mlýnů. V roce 1997 to byla Lada Remešová Větrné mlýny v Oderských vrších (120 stran, přílohy). V práci se věnuje převážně větrnému mlýnu v Partutovicích.
V roce 2000 obhájil Tomáš Slonka závěrečnou práci Malé větrné mlýny na Karvinsku a Frýdecko-Místecku. (63 stran, 26 fotografií, 6 výkresů). V této práci je popsáno 13 větrných mlýnků s turbínou typu Kunz.

Další školní práce:

   Prokop Ondřej, Dřevěné prvky a konstrukce větrného mlýny v obci Partutovice, Balalářská (2009, 70 str. a výkresy) a diplomová práce (2011, 75 str. a výkresy), Lesnická a a dřevařská fak. Mendelova univerzita Brno.

   Ryž Tomáš, Větrný dřevěný mlýn německého typu v katastru obce Hlavnice (Raabův mlýn), Diplomová práce (2006, 97 str. a výkresy), Lesnická a a dřevařská fak. Mendelova univerzita Brno. 

   Šinoglová Aneta, Větrný mlýn v Hlavnici, historie a koncepce celkové obnovy a využití, bakalářská práce, (2013, 74 str.), Filozofická fak., Ostravská univerzita v Ostravě.

   Klásková Eva, Větrný mlýn v Cholticích a jeho presentace, Bakalářská práce (2009, 90 str.),Ústav historických věd, Slezská univerzita Ostrava.

 V roce 2005 vydalo Technické muzeum v Brně publikaci: Doubek Jan Dochované větrné mlýny a mlýnky v České republice.  Zde je katalog všech dochavaných mlýnů a mlýnků.

 Trojice autorů Luděk Štěpán, Radim Urbánek a Magda Křivanová v roce 2008 druhý díl knihy mlýnech v Čechách s názvem Dílo mlynřů a sekerníků v Čechách II. Kapitolu o větrných mlýnech psal Jan Doubek.  (Vydalo nakladatelství AGRO 2008, 316 stran, bohatá obrazová příloha).

 Nakladatelství Olympia vydala v roce 2010 průvodce Větrné mlýny v Čechách, na Moravě, ve Slezsku od Ivy Hoňkové (2010, 100 str.).

 Trojice autorů Doubek, Urbánek, Mlýnek napsala a TM v Brně vydalo v roce 2011 publikaci Větrné mlýnky s turbínou.

   V roce 2020 vyšla obsáhlá kniha Co roztočil vítr autorů J. Doubek, Bř. Koč a R. Urbánek. Obsahuje historii, konstrukci i současnost větrných mlýnů, mlýnků a větrných čerpadel na vodu. 

 Zpracoval: Doubek Jan