Kolik obrátek dělá křídlenec v průchodní loupačce na žito a pšenici?
Zobrazit odpověď
pří půměru 48 cm dělá 600 obrátek,
při průměru 65 cm dělá 450 obrátek
při průměru 73 cm dělá 400 obrátek za minutu.
Periodické mají podle průměru křídlence 400 - 550 ot./min.
Kolik rýh příchází na válci v úvahu?
Zobrazit odpověď
Při mletí na plocho 6,5 - 7,5 na 1 cm, při vysokém mletí 5 - 6 rýh na 1 cm, při obracení šrotu na tutéž stolici.
Kolik dělá francouzský kámen obrátek při průměru 110 cm?
Zobrazit odpověď
220 - 110 = 110 obrátek v min.
Čím povstává klíčení dozrálého obilí?
Zobrazit odpověď
Deštěm během sklizně.
Jaký průměr mají míti válce?
Zobrazit odpověď
Pro ploché mletí mají míti válce průměr 30 cm, pro vysoké mletí pak 22 cm. Užívá se však i jiných přibližných rozměrů.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Větrmý mlýn existoval cjen krátce na konci 18. století. O povolení jeho stavby žádal v roce 1787 Josef Kozimák. Pravděpodobně od roku 1791 byl zdejším mlynářem pan Kočvara, doložená např. v roce 1795 jako žalobce ve sporu s Matějem Chvojkou. Někdy koncem jara 1796 Kočvarův mlýn vyhořel. Šlo tedy zřejmně o mlýn německého typu.
Kovář, D. - Frohlich, J. - Historicko-topografický přehled zaniklých větrných mlýnů v Jižních Čechách, Výběr 48, 2011, č. 4 str. 209
Pokorný:
. Název Větrník náleží skupině stavení (272) v katastrálním území Lišov. Na kopci, v místě, vzdáleném asi 1780m na ZSZ od kostela v Lišově, při hranicích s katastrální obcí Velechviny (273), je ještě roku 1827 uvedeno v katastrální mapě jméno místa Větrník. Pozemek (pozemková parcela č. 418 a 419) je označen jako obecní pastvina (274). Samota měla staré popisné číslo 153, nové 197. Zajímavá je (roku 1827) poloha místa vzhledem k blízkému lesu (275).
Větrný mlýn tu stával od polovice 18. století. Roku 1791 koupil jej Petr Kočvara. Mlýn byl zapálen bleskem a 19. července 1796 shořel i s příbytkem. Nebyl již obnoven (276). Výškový bod Větrník je položen 568,1m nad mořem (277).
(272) Statistický lexikon obcí z roku 1934, 35; Větrník, víska; cit. Chytilův místopis, 1489; Větrník, skupina chalup.
(273) Rukopis elaborátu Názvoslovné komise kartografické při ÚSGK (Hlavní pomýstné názvy v zemích českých, kraj Českobudějovický, okres Třeboň, terénní tvary, 18, 23) vrchol Větrník (566) 2,1 km ZSZ od obce Lišov.
(274) GÚ – ŮAGK, SK, OM, katastrální mapa i.č. 4150, 1839 (stav roku 1827), list I (Lišov). Srov. tamtéž katastrální mapu Velechvin (i.č. 8354, 1838, stav roku 1827), list XXI (Velechviny). Nápis Větrník je i na pozdějších mapách.
(275) Na SZ frontě je lesní porost (les Vlčí jáma). Viz cit. katastrální mapu.
(276) GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení ZLA Třeboň z 28.12. 1953, čj. 193/3.
(277) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Třeboň 8-1, 1953.
