Větrmý mlýn existoval cjen krátce na konci 18. století. O povolení jeho stavby žádal v roce 1787 Josef Kozimák. Pravděpodobně od roku 1791 byl zdejším mlynářem pan Kočvara, doložená např. v roce 1795 jako žalobce ve sporu s Matějem Chvojkou. Někdy koncem jara 1796 Kočvarův mlýn vyhořel. Šlo tedy zřejmně o mlýn německého typu.
Kovář, D. - Frohlich, J. - Historicko-topografický přehled zaniklých větrných mlýnů v Jižních Čechách, Výběr 48, 2011, č. 4 str. 209
Pokorný:
. Název Větrník náleží skupině stavení (272) v katastrálním území Lišov. Na kopci, v místě, vzdáleném asi 1780m na ZSZ od kostela v Lišově, při hranicích s katastrální obcí Velechviny (273), je ještě roku 1827 uvedeno v katastrální mapě jméno místa Větrník. Pozemek (pozemková parcela č. 418 a 419) je označen jako obecní pastvina (274). Samota měla staré popisné číslo 153, nové 197. Zajímavá je (roku 1827) poloha místa vzhledem k blízkému lesu (275).
Větrný mlýn tu stával od polovice 18. století. Roku 1791 koupil jej Petr Kočvara. Mlýn byl zapálen bleskem a 19. července 1796 shořel i s příbytkem. Nebyl již obnoven (276). Výškový bod Větrník je položen 568,1m nad mořem (277).
(272) Statistický lexikon obcí z roku 1934, 35; Větrník, víska; cit. Chytilův místopis, 1489; Větrník, skupina chalup.
(273) Rukopis elaborátu Názvoslovné komise kartografické při ÚSGK (Hlavní pomýstné názvy v zemích českých, kraj Českobudějovický, okres Třeboň, terénní tvary, 18, 23) vrchol Větrník (566) 2,1 km ZSZ od obce Lišov.
(274) GÚ – ŮAGK, SK, OM, katastrální mapa i.č. 4150, 1839 (stav roku 1827), list I (Lišov). Srov. tamtéž katastrální mapu Velechvin (i.č. 8354, 1838, stav roku 1827), list XXI (Velechviny). Nápis Větrník je i na pozdějších mapách.
(275) Na SZ frontě je lesní porost (les Vlčí jáma). Viz cit. katastrální mapu.
(276) GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení ZLA Třeboň z 28.12. 1953, čj. 193/3.
(277) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Třeboň 8-1, 1953.
