V jakém pořadí dáváme mlýnské hedvábí do cylindrů?
Zobrazit odpověď
Do předu dáváme síta volnější a do zadu hustší.
Jak docílíme dobré mouky ku pečení?
Zobrazit odpověď
Smícháním několika druhů dohromady.
Co děláme po každém sejití zásypu při vysokém neb polovysokém mletí?
Zobrazit odpověď
Mouku odstavujeme jako hotový produkt, ostatní odstavujeme v pytlích k dalšímu semílání.
Čím vzniká rozemílání zrna neb šrotu na mlýnském kamenu?
Zobrazit odpověď
Otáčením jednoho kamene na druhém a roztíráním meliva v mlecí ploše.
Které listiny se přikládají k žádosti o tovaryšskou zkoušku?
Zobrazit odpověď
Učební smlouva, potvrzení mlynáře (mistra) o učení, školní vysvědčení a vysvědčení z pokračovací školy.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Lišov | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaLišov
Větrník 20
37372
OkresČeské Budějovice
P 76
Lišov
GPS49° 1' 5.7''
14° 35' 11.4''
Mapová značkaNěmecký / Zaniklý objekt, památník
1,7 km ZZSod kostela, usedlost Větrník
Zaniklý
asi 1887
1796 - shořel
Větrný mlýn Lišov

Větrmý mlýn existoval cjen krátce na konci 18. století. O povolení jeho stavby žádal v roce 1787 Josef Kozimák. Pravděpodobně od roku 1791 byl zdejším mlynářem pan Kočvara, doložená např. v roce 1795 jako žalobce ve sporu s Matějem Chvojkou. Někdy koncem jara 1796 Kočvarův mlýn vyhořel. Šlo tedy zřejmně o mlýn německého typu.

Kovář, D. - Frohlich, J. - Historicko-topografický přehled zaniklých větrných mlýnů v Jižních Čechách, Výběr 48, 2011, č. 4 str. 209
Pokorný:
. Název Větrník náleží skupině stavení (272) v katastrálním území Lišov. Na kopci, v místě, vzdáleném asi 1780m na ZSZ od kostela v Lišově, při hranicích s katastrální obcí Velechviny (273), je ještě roku 1827 uvedeno v katastrální mapě jméno místa Větrník. Pozemek (pozemková parcela č. 418 a 419) je označen jako obecní pastvina (274). Samota měla staré popisné číslo 153, nové 197. Zajímavá je (roku 1827) poloha místa vzhledem k blízkému lesu (275).
Větrný mlýn tu stával od polovice 18. století. Roku 1791 koupil jej Petr Kočvara. Mlýn byl zapálen bleskem a 19. července 1796 shořel i s příbytkem. Nebyl již obnoven (276). Výškový bod Větrník je položen 568,1m nad mořem (277).
(272) Statistický lexikon obcí z roku 1934, 35; Větrník, víska; cit. Chytilův místopis, 1489; Větrník, skupina chalup.
(273) Rukopis elaborátu Názvoslovné komise kartografické při ÚSGK (Hlavní pomýstné názvy v zemích českých, kraj Českobudějovický, okres Třeboň, terénní tvary, 18, 23) vrchol Větrník (566) 2,1 km ZSZ od obce Lišov.
(274) GÚ – ŮAGK, SK, OM, katastrální mapa i.č. 4150, 1839 (stav roku 1827), list I (Lišov). Srov. tamtéž katastrální mapu Velechvin (i.č. 8354, 1838, stav roku 1827), list XXI (Velechviny). Nápis Větrník je i na pozdějších mapách.
(275) Na SZ frontě je lesní porost (les Vlčí jáma). Viz cit. katastrální mapu.
(276) GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení ZLA Třeboň z 28.12. 1953, čj. 193/3.
(277) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Třeboň 8-1, 1953.


Příjmení mlynářů působících na mlýně
  • Kočvara Petr 1795
  • Kozimák Josef 1787
Neexistuje
Německý
Dřevěná
Technologické vybavení