Kolik šrotů se musí opakovat při plochém mletí a kolik při vysokém nebo polovisokém?
Zobrazit odpověď
Při plochém mletí se dělá 8-9 šrotů, při vyskokém a polovysokém 4-7 šrotů, dříve i více.
Jakou hmotou se vylévají kypřice a kuželice?
Zobrazit odpověď
Ledkem neb sírou, nikdy ne olovem.
Jaké vlastnosti musí míti dobrý kámen?
Zobrazit odpověď
Kámen musí býti pórovitý, né mnoho otevřený, jistřivý a poddajný podle toho jaké melivo má zpracováváti.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Jaké mlýny máme? (co melou?)
Zobrazit odpověď
Na obilí, olej, hořčici, papriku, sádru, cement a solné mlýny.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Rudice | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaRudice
U Větřáku 90
679 06
OkresBlansko
Burian 470
Rudice u Blanska
GPS49° 20' 1.6''
16° 43' 40.6''
Mapová značkaHolandský / Objekt s částí technologie
v J části obce
30756/7-587 z r.1964
otevřít list NPÚ
Muzeum s průvodcem
1865
Větrný mlýn Rudice

Válcovitý mlýn holandského typu postavili roku 1865 manželé Ševčíkovi, kteří žili ve vedlejším domku. Mlýn má průměr 8,8 m a celkovou výšku 10,6 m. V roce 1922 byla prováděna celková oprava mlýna pány Matuškou a Šenkýřem z Jedovnic. Z polesí Křtiny byla dovezen nová modřínová hřídel – val o délce deset metrů a průměru 45 cm. V roce 1925 vichřice zničila větrné kolo. Mlynář ho již neobnovil a přebudoval mlýn na elektrický pohon. Ten fungoval od roku 1929. V roce 1941 protektorátní úřady mlýn zaplombovaly, aby zabránily nelegálnímu mletí a distribuci mouky. Ani orgány osvobozené republiky mletí nepovolily a zrušily mlynářské právo. Za přispění památkového ústavu byla v roce 1947 opravena střecha a změněna z šindelové na plechovou. V této době byly ještě pod střechou mlýnské kameny a zbytky zařízení. V roce 1960 zemřela poslední majitelka Anežka Stará, která mlýn odkázala obci. Od té doby stavba chátrala a v roce 1968 neměla vnitřní vybavení a obvodové zdivo mělo 17 trhlin. Od tohoto roku se o mlýn začali starat manželé Vaverkovi z Brna. Natřeli střechu, opravili zdivo uvnitř i vně. V roce 1973 byl ve střeše udělán opět vikýř, osazena borovicová hřídel a upevněno zmenšené větrné kolo o čtyřech perutích. Při vichřici v roce 1987 se zlomil konec hřídele. Ten byl vzápětí opět opraven. Od roku 1994 je ve mlýně muzeum s expozicí speleologie, mineralogie, hutnictví a hornictví. Na zahradě u mlýna jsou uloženy původní mlýnské kameny. Dva o průměru 1,2 m a výškách 20 a 28 cm. Dva menší mají průměr 90 cm a shodnou výšku 17 cm. Nejtěžší váží 900 a nejlehčí 300 kg. Dnes má mlýn opět původní šindelovou střechu, je dobře udržován a je přístupný veřejnosti


Částečně adaptován
Holandský
Zděná - kamenná
Exteriér
  • Krov
  • Okna
  • Vikýř pro hřídel
  • Interiér
  • Schodiště
  • Informace zpracované a platné k 10am30Europe/Prague.f2017Mon, 10 Apr 2017 07:18:14 +020004am30.
  • Zcela bez technologie aj.
  • Technologické vybavení
  • větrné kolo (perutě rovné)
  • vodorovný hřídel - val
  • Základní obrázky

    Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

    Současné fotografie - interiér

    Současné fotografie - technologické vybavení

    Současné fotografie - objekt v krajině