Kolik dělá obrátek francouzský kámen při plochém mletí?
Zobrazit odpověď
Průměr v cm a počet obrátek musí v součtu dáti číslo 220.
Jakou mají větrníky (remiše) formu a jsou stejně hluboké?
Zobrazit odpověď
Mají formu zubu pily v příčném řezu a na spodku se dělají trochu mělčí.
Co dělati, když jsou kameny zamazány?
Zobrazit odpověď
Musí býti umyty kartáčem, horkou vodou s přidáním octa a střeny houbou. Totéž platí pro válce.
Jaký průměr mají míti válce?
Zobrazit odpověď
Pro ploché mletí mají míti válce průměr 30 cm, pro vysoké mletí pak 22 cm. Užívá se však i jiných přibližných rozměrů.
Kolik obrátek dělá křídlenec v průchodní loupačce na žito a pšenici?
Zobrazit odpověď
pří půměru 48 cm dělá 600 obrátek, při průměru 65 cm dělá 450 obrátek při průměru 73 cm dělá 400 obrátek za minutu. Periodické mají podle průměru křídlence 400 - 550 ot./min.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Rudice | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaRudice
U Větřáku 90
679 06
OkresBlansko
Burian 470
Rudice u Blanska
GPS49° 20' 1.6''
16° 43' 40.6''
Mapová značkaHolandský / Objekt s částí technologie
v J části obce
30756/7-587 z r.1964
otevřít list NPÚ
Muzeum s průvodcem
1865
Větrný mlýn Rudice

Válcovitý mlýn holandského typu postavili roku 1865 manželé Ševčíkovi, kteří žili ve vedlejším domku. Mlýn má průměr 8,8 m a celkovou výšku 10,6 m. V roce 1922 byla prováděna celková oprava mlýna pány Matuškou a Šenkýřem z Jedovnic. Z polesí Křtiny byla dovezen nová modřínová hřídel – val o délce deset metrů a průměru 45 cm. V roce 1925 vichřice zničila větrné kolo. Mlynář ho již neobnovil a přebudoval mlýn na elektrický pohon. Ten fungoval od roku 1929. V roce 1941 protektorátní úřady mlýn zaplombovaly, aby zabránily nelegálnímu mletí a distribuci mouky. Ani orgány osvobozené republiky mletí nepovolily a zrušily mlynářské právo. Za přispění památkového ústavu byla v roce 1947 opravena střecha a změněna z šindelové na plechovou. V této době byly ještě pod střechou mlýnské kameny a zbytky zařízení. V roce 1960 zemřela poslední majitelka Anežka Stará, která mlýn odkázala obci. Od té doby stavba chátrala a v roce 1968 neměla vnitřní vybavení a obvodové zdivo mělo 17 trhlin. Od tohoto roku se o mlýn začali starat manželé Vaverkovi z Brna. Natřeli střechu, opravili zdivo uvnitř i vně. V roce 1973 byl ve střeše udělán opět vikýř, osazena borovicová hřídel a upevněno zmenšené větrné kolo o čtyřech perutích. Při vichřici v roce 1987 se zlomil konec hřídele. Ten byl vzápětí opět opraven. Od roku 1994 je ve mlýně muzeum s expozicí speleologie, mineralogie, hutnictví a hornictví. Na zahradě u mlýna jsou uloženy původní mlýnské kameny. Dva o průměru 1,2 m a výškách 20 a 28 cm. Dva menší mají průměr 90 cm a shodnou výšku 17 cm. Nejtěžší váží 900 a nejlehčí 300 kg. Dnes má mlýn opět původní šindelovou střechu, je dobře udržován a je přístupný veřejnosti


Částečně adaptován
Holandský
Zděná - kamenná
Exteriér
  • Krov
  • Okna
  • Vikýř pro hřídel
  • Interiér
  • Schodiště
  • Informace zpracované a platné k 10am30Europe/Prague.f2017Mon, 10 Apr 2017 07:18:14 +020004am30.
  • Zcela bez technologie aj.
  • Technologické vybavení
  • větrné kolo (perutě rovné)
  • vodorovný hřídel - val
  • Základní obrázky

    Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

    Současné fotografie - interiér

    Současné fotografie - technologické vybavení

    Současné fotografie - objekt v krajině