V části Valašská dědina Valašského muzea v přírodě stojí větrný mlýn německého typu přenesený sem z obce Kladniky na Přerovsku. Tam ho roku 1829 postavil František Skopal. K jeho stavbě použil i části starších mlýnů o čemž svědčí letopočty: na trámu 1812, na korouhvičce 1813, na moučnici 1828. Kladnický větřák v relativně dobrém stavu dočkal doby, kdy z něho v roce 1984 pracovníci rožnovského muzea vyjmuli mlecí zařízení a vnitřní trámovou konstrukcí. V Kladnikách zůstal pouze vnější plášť s plechovou střechou posazený na zemi, který rychle chátrá.
V Rožnově mlýn sestavili a vyrobili nový plášť. Mlýn je pěkně opraven a pomocí elektromotoru se i točí. Přes letní sezonu i pravidelně šrotuje. Bohužel byl postaven na nevhodném místě, kde je úplně skryt mezi vzrostlými stromy. Takto by nikdy nemohl fungovat a návštěvníci muzea ho prakticky celý ani nevidí. V této hornaté oblasti ani mlýn podobného typu nikdy nestál.
Půdorys mlýna je čtvercový 5,7 x 5,7 m a výška 10 m. Stěny jsou prkenné, střecha sedlová pokrytá šindelem. Ve mlýně je jedno složení s moučnicí. Do budovy se vstupuje zezadu po zastřešených schodech vedoucích do prvního patra, kde z budovy vystupuje pavláčka se šalandou. Mlýn je veřejnosti přístupný v rámci prohlídky skanzenu.
Přemístěn
Německý
Dřevěná
Exteriér
Krov
Natáčení (mlýna, střechy, turbíny)
Schodiště
Vikýř pro hřídel
Interiér
Epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
Schodiště
Umělecké prvky (Upřesnění: )
zdobné prvky na matce, draku aj.
Informace zpracované a platné k 11am30Europe/Prague.f2017Tue, 11 Apr 2017 11:13:52 +020004am30.
Existující obyčejné složení (Počet: 1)
Technologické vybavení
brzda
celé mlecí složení
drak
lub
mlecí kámen
pískovcový kámen (Počet: 2)
moučná truhla
moučnice
násypný koš
natáčení perutí (Jak se natáčí: celý mlýn)
paleční kolo
svislá hřídel (Kovová)
transmise s řemenicemi (převody palci)
větrné kolo (perutě rovné)
vodorovný hřídel - val
Základní obrázky
Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků
Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků