Které přísady se často vyskytují v obilí?
Zobrazit odpověď
Písek, kaménky, česnek, koukol a vikev mimo jiné plevely.
Jaké stroje používáme k vysévání?
Zobrazit odpověď
Rovinné vysévače nebo hranolové vysévače a také odstředivé cylindry. (Dříve i moučnice s moučným rukávem).
Jaký mají míti povrch válce hladké a porculánové?
Zobrazit odpověď
Hladké válce mají míti povrch jemný, matový, porculánové drsný.
Jak jsou větrníky dělány?
Zobrazit odpověď
Od středu kamene kruhově ve směru otáčení: jsou také i rovné.
Jaký je rozdíl mezi pšenicí a žitem?
Zobrazit odpověď
Semenná pokožka u žita je zelenošedá, u pšenice žlutozlatá. Žlábek a poloha klíčku jest u pšenice hlubší a pšenice má na špičce větší vousek.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Jalubí | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaJalubí
-
687 05
OkresUherské Hradiště
Burian 180
Jalubí
GPS49° 7' 27.8''
17° 25' 51.6''
Mapová značkaHolandský / Novostavba
800 m S od středu obce
Přístupný po domluvě
2011
Větrný mlýn Jalubí

Kamenný větrný mlýn byl postaven zřejmě okolo roku 1840. První písemné zprávy jsou v pozemkové knize z roku 1879. Větrný mlýn byl i se střechou vysoký 10,1 m a měl vnější průměr 7 m s tloušťkou stěny 0,7 m. Mlýnu se říkalo Smolkův, podle posledního mlynáře, který vlastnil mlýn už od roku 1910. V obecní kronice je zápis, že mlýn byl zbourán v roce 1938.
S nápad postavit repliku větrného mlýna přišel starosta obce ing. Karel Malovaný před více než 10 lety. K dispozici měl pouze jednu historickou fotku a zápis v kronice. V roce 2004 se tento nápad dostal do investičního programu obce. Hned další rok se podařilo v metrové hloubce objevit skutečné základy mlýna i mlýnský kámen. Tehdy se pan starosta obrátil na členy Sekce větrné mlýny při Technickém muzeu v Brně s žádostí o pomoc. To byl rozhodující impuls k dalším událostem. Členové sekce poskytli radu i odbornou pomoc, kladli však důraz na co největší autentičnost při výstavbě, použití původního materiálu a dobový způsob provádění. Kladně se k možnosti postavení repliky postavil i odbor památkové péče Krajského úřadu ve Zlíně.
V roce 2006 byla brigádnicky rozebrána stará stodola v Zahnášovicích a tím byl získán kámen na stavbu mlýna. Stavba repliky začala v létě roku 2007 a již v prosinci roku 2008 stojí hrubá stavba mlýna se šindelovou střechou a perutěmi. Po 70 letech se tak do kraje vrátila typická silueta větrného mlýna. Rekonstrukce bude pokračovat dále pracemi na vnitřním technologickém vybavení mlýna.

Mlýn je otevřen a bez průvodce zpřístupněn:
Duben – říjen – pouze soboty , neděle, svátky od 9:00 – 17.00
Červenec – srpen – každý den od 9:00 do 17:00
Kontaktní osoba – v domku čp. 212 vzdáleném 40 metrů pod mlýnem
Anna Grebeníčková – tel. 737 176 485.


Příjmení mlynářů působících na mlýně
  • Doseděl Josef a Anna 1882
  • Lajka Bartoloměj 1879
  • Pilát Vincencia 1879
  • Smolkovi Alois a Josefa 1910
  • Stroupenští František a Cecílie 1881
  • Živný cca 1870
Zcela přestavěn – bez historické hodnoty
Holandský
Technologické vybavení

Základní obrázky

Současné fotografie - objekt v krajině

Historické fotografie a pohlednice

Současné fotografie - exteriér

Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

Současné fotografie - interiér

Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

Současné fotografie - technologické vybavení

Ostatní