Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Jak se vede zrno neb šrot do mlecí plochy?
Zobrazit odpověď
Tím, že jest přiváděno zrno neb šrot do středu kamene.
Které číslo mylnářského hedvábí se používá při moukách?
Zobrazit odpověď
Čísla 9, 10, 11, 12, 13.
Jaké nejznámější druhy pšenice a žita známe?
Zobrazit odpověď
Zimní obilí tvrdé, polotvrdé, měkké, pšenici jarku (přesívku). Jarní žito, které se požívá hlavně na pražení kávy.
Jak musí být zařízeny vysévače, které slouží jak pro žito, tak i pro pšenici?
Zobrazit odpověď
Tak, aby se daly rámy vyměniti. Jinak bývají rámy pevné, což v mnohém případě nevyhovuje.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Kamenný větrný mlýn byl postaven zřejmě okolo roku 1840. První písemné zprávy jsou v pozemkové knize z roku 1879. Větrný mlýn byl i se střechou vysoký 10,1 m a měl vnější průměr 7 m s tloušťkou stěny 0,7 m. Mlýnu se říkalo Smolkův, podle posledního mlynáře, který vlastnil mlýn už od roku 1910. V obecní kronice je zápis, že mlýn byl zbourán v roce 1938.
S nápad postavit repliku větrného mlýna přišel starosta obce ing. Karel Malovaný před více než 10 lety. K dispozici měl pouze jednu historickou fotku a zápis v kronice. V roce 2004 se tento nápad dostal do investičního programu obce. Hned další rok se podařilo v metrové hloubce objevit skutečné základy mlýna i mlýnský kámen. Tehdy se pan starosta obrátil na členy Sekce větrné mlýny při Technickém muzeu v Brně s žádostí o pomoc. To byl rozhodující impuls k dalším událostem. Členové sekce poskytli radu i odbornou pomoc, kladli však důraz na co největší autentičnost při výstavbě, použití původního materiálu a dobový způsob provádění. Kladně se k možnosti postavení repliky postavil i odbor památkové péče Krajského úřadu ve Zlíně.
V roce 2006 byla brigádnicky rozebrána stará stodola v Zahnášovicích a tím byl získán kámen na stavbu mlýna. Stavba repliky začala v létě roku 2007 a již v prosinci roku 2008 stojí hrubá stavba mlýna se šindelovou střechou a perutěmi. Po 70 letech se tak do kraje vrátila typická silueta větrného mlýna. Rekonstrukce bude pokračovat dále pracemi na vnitřním technologickém vybavení mlýna.
Mlýn je otevřen a bez průvodce zpřístupněn:
Duben – říjen – pouze soboty , neděle, svátky od 9:00 – 17.00
Červenec – srpen – každý den od 9:00 do 17:00
Kontaktní osoba – v domku čp. 212 vzdáleném 40 metrů pod mlýnem
Anna Grebeníčková – tel. 737 176 485.
Příjmení mlynářů působících na mlýně
Doseděl Josef a Anna 1882
Lajka Bartoloměj 1879
Pilát Vincencia 1879
Smolkovi Alois a Josefa 1910
Stroupenští František a Cecílie 1881
Živný cca 1870
Zcela přestavěn – bez historické hodnoty
Holandský
Technologické vybavení
Základní obrázky
Současné fotografie - objekt v krajině
Historické fotografie a pohlednice
Současné fotografie - exteriér
Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků
Současné fotografie - interiér
Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků