Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Jak seřídíme kámen?
Zobrazit odpověď
Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Co se dociluje na mačkací stolici?
Zobrazit odpověď
Uvolňuje žlábek následkem prasknutí zrna a tím odstraňuje nečistotu ze žlábku.
Které povinnosti béře na sebe s účněm mlynář?
Zobrazit odpověď
Vychovávati učně v řádného a schopného tovaryše. Vésti jej k pořádku, píli, dobrým mravům a čestnosti.
Jak musí být zařízeny vysévače, které slouží jak pro žito, tak i pro pšenici?
Zobrazit odpověď
Tak, aby se daly rámy vyměniti. Jinak bývají rámy pevné, což v mnohém případě nevyhovuje.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Nejl Leopold, Křinecké památky str. 98:
Větrný mlýn nad Zábrdovicemi je Vonkův logický úsudek, který není doložen historickými prameny. Nemusí být však daleko od pravdy, neboť dobové prameny připomínají větrné mlýny u nedalekých Dymokur. Vonka v obecní kronice Zábrdovic uvádí, jak ke svému úsudku Podchotuční mlýn v 90. letech 19. století. Fotografoval Antonín Stifter. 99 došel: Nad Zábrdovicemi - na Fachnerově poli - blízko triangulační věže je nápadně tmavý kruh země, uprostřed světlého pole. Okolo tohoto místa rostou ostružiny, bujné k nevyhubení - památka po pradávném lese. A ten tmavý kruh, to kolo snad je místo kde stával větrný mlýn … k využití větrné energie … snad.
