Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Leží kameny na sobě?
Zobrazit odpověď
V prsou (srdci) jsou kameny vybrány a v mlecích plochách se téměř dotýkají.
V jakém pořadí dáváme mlýnské hedvábí do cylindrů?
Zobrazit odpověď
Do předu dáváme síta volnější a do zadu hustší.
Z čeho pozůstává sloupka obilního zrna?
Zobrazit odpověď
Z dřevitých vláken a semenné pokožky.
Čím povstává klíčení dozrálého obilí?
Zobrazit odpověď
Deštěm během sklizně.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
. Dva větrné mlýny ve Chvaleči připomínají se k roku 1803 až 1805 (879), dále k roku 1811 (880). Návrší, kde stával větrný mlýn, patří k hospodářství čp. 24, se označovalo Schaudichum (881), v katastrální mapě má název Sidichfür (882). Oba mlýny stály při cestě, zvané Mühlweg, která vycházela z Chvalče u domu čp. 125 dvorem hospodářství čp. 79, šla na výšinu 566 m k pozemkům hospodářství čp. 24 a dále na Slavětínskou cestu. Polnosti, příslušející k uvedeným dvěma hospodářstvím, táhnou se od zmíněných popisných čísel pruhem směrem jižním (883). Větrné mlýny stály v nadmořské výšce cca 570 m, resp. Cca 580 m (884).
(879) ZLA Náchod I, archiv velkostatku Adršpach, sing. 85 (GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení uvedeného ZLA z 12.12. 1953, čj. 394/1953).
(880) Geschichte des Dorfes Qualisch, 37 (GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení ZLA Náchod z 19.9. 1955, čj. 500/55, srov. i GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení rady MNV ve Chvalči (kronikář F. Papež) z 12.2. 1956 i s náčrtem místní situace a označení polohy obou mlýnů.
(881) Cit. sdělení kronikáře F. Papeže.
(882) GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 2684, Qualisch, 1844 (stav roku 1840), list V; SÚA, IS, Hradecko 373, Quallisch, stav 1840.
(883) Viz cit. katastrální mapy z roku 1840, list V, VI, VII, IX.- Roku 1840 náležela usedlost čp. 72 F. Kasperovi a usedlost Ignácovi Schmidtovi.
(884) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Broumov 8-0 a 8-1, 1951.
