Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Jak sem usí mlíti vlhké obilí?
Zobrazit odpověď
Více průchodů, moc neskládat, jinak jsou zamazány kameny, vysévače a svodné roury.
Jak uchráníme obilí před klíčením?
Zobrazit odpověď
Přehazováním a větráním nebo přemisťováním z jednoho sila nebo hrádě do druhé.
Jak se ostří mlýnské kameny?
Zobrazit odpověď
Oškrdy.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Náchod. Již název vsi Větrník (757) naznačuje s velkou pravděpodobností, že v místě stával kdysi větrný mlýn (758). Nejsou však zatím o něm žádné jiné doklady nebo stopy (759). Ves leží v nadmořské výšce cca 290-310 m (760).
(757) Statistický lexikon obcí RČS, I, země Česká, Praha 1934, 187.
(758) A. Profous-J. Svoboda, Místní jména v Čechách, díl IV, S-Ž, Praha 1957, 532.
(759) V obecní kronice záznam, pořízený bývalým kronikářem J. Faltusem: „Ve Větrníku stával za starých dob na pozemku č. 14 větrný mlýn a od tohoto dostala osada u mlýna se nalézající jméno Větrník“(GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení MNV Vestec z 18.2. 1956).
(760) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Jaroměř 0-0, 1952.
