Na tři jakosti. Prima a jednokřížkové se používá na menší a střední cylindry, dvou a tříkřížkové na rovinné vysévače, odstředivé cylindry a též hranolové cylindry velkých průměrů. Kruičné se používá na vysévače reformy a savky.
Jak se nazývá střed mlýnského kamene kolem středu otáčení?
Zobrazit odpověď
Srdce nebo prsa.
Jak se vede zrno neb šrot do mlecí plochy?
Zobrazit odpověď
Tím, že jest přiváděno zrno neb šrot do středu kamene.
Jaké rozměry průměrů mají hladké a porculánové válce?
Zobrazit odpověď
Hladké a porculánové válce mají průměr 25 - 35 cm.
Kolik obrátek má šrotový kámen při průměru 95 cm?
Zobrazit odpověď
270 - 95 = 175 obrátek v min.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Dřevěný větrný mlýn ve Studénce nacházíme již roku 1842. Stál asi 750 m na sever obce (749). Již tehdy na téže pozemkové parcele č. 96 SSV od mlýna stálo i dřevěné obytné stavení mlynáře. O větrném mlýně se dočítáme (750), že roku 1850 jej koupil i s domkem čp. 21 mlynář Josef Lukeš. Pozdější léta se mu ve mlýně dobře nevedlo. Roku 1856 předal mlýn synu Josefovi. Když domek roku 1860 vyhořel, pronajal Lukeš mlýn a mlela se tu čekanka. Roku 1862 vyhořel i mlýn a nebyl už obnoven. Lukeš odešel jako mlynář na Brdo. Stavení čp. 21, ovšem přestavěné, stojí dosud (751). Je položeno cca 485 m n.m. (752). Majitelem pozemkové parcely č. 96 je dnes Otakar Samler ze Studénky čp. 21. Na místě mlýna nejsou již patrný žádné pozůstatky (753).
(749) V trati Gegen Pakau, GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 7509, Studénka, 1845, stav roku 1842, list I.
(750) Novopacko, 689.
(751) Čerpáno i ze zprávy kronikáře obce Studence P. Věcheta z13.2. 1956(GÚ-ČSAV). Podle J.Boudyše (Větrný mlýn nad obcí Dolánkami, Boleslavan, roč.9/1934-35, 209) byl ze Studénky u Staré Paky převezen r. 1872 dřevěný větrný mlýn do Dolánek. I když tu je snad možnost najít vysvětlení v záměně Studének se Studenou (viz o mlýnu v Dolánkách), stojí za zmínku i skutečnost, že na katastr. mapě Studénky z r.1905 (GÚ-ÚAGK, SK, i.č.7509) je při výškovém bodě znak větrného mlýna na stejném místě, jako na katastrální mapě z roku 1842, i když značkou zcela neobvyklou, převzatou z vojenských map speciálních.
(752) Státní mapa 1: 5000 – odvozená, list Jičín 4-4, 1954.
(753) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení rady MNV v Studénce (Kynčl) ze 4.8. 1970.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------
Novopacko 1927:
Větrný mlýn ve Studénce čp. 21 koupil roku 1850 mlynář Josef Lukeš i s obytným domkem, který tam dosud stojí, ovšem přestevěný. Lukeš byl přijat za souseda Studénky o posvícení a nabyl tak domavského práva. Zprvu se mu vedlo dobře, později nevalně. oku 1856 přenechal jej synovi Josefovi. Nového majetníka stihla r. 1860 nehoda, domek mu vyhořel. Mlýn pronajal Bergerovi z Vrchoviny, který tam mlel čekanku. Asi r. 1862 vyhořel i mlýn. Lukeš již mlýn neobnovil, ale pronajal si mlýn na Brdě., který konečně koupil a převezl na Podhrád u Jičína.
