Co dělá mlynář po uplynutí doby učení?
Zobrazit odpověď
Nechá složiti svého vyučence zkoušku tovaryšskou a to teoretickou, případně zkoušku praktickou, v jiném mlýně, po čtyři týdny tvající.
Jaké druhy obilí rozenáváme?
Zobrazit odpověď
Pšenice, žito ječmen a oves.
Co to znamená, že melivo musí mít hmat?
Zobrazit odpověď
Hmat poznáme podle krupičnatosti a jemnosti.
Jak se vede zrno neb šrot do mlecí plochy?
Zobrazit odpověď
Tím, že jest přiváděno zrno neb šrot do středu kamene.
Kolik obrátek dělá válec žitné stolice při průměru 30 cm.
Zobrazit odpověď
290 - 30 = 260 obrátek za min.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Nová Paka | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaNová Paka
Žižkov, Hrnčířův kopec
509 01
OkresJičín
P 97
Nová Paka
GPS50° 28' 57.6''
15° 30' 43.5''
Mapová značkaNěmecký / Zaniklý objekt, památník
Pod Hrnčířovm kopcem
Zaniklý
před 1850
1862 - shořel
Větrný mlýn Nová Paka

Pokorný:
Dřevěný větrný mlýn ve Studénce nacházíme již roku 1842. Stál asi 750 m na sever obce (749). Již tehdy na téže pozemkové parcele č. 96 SSV od mlýna stálo i dřevěné obytné stavení mlynáře. O větrném mlýně se dočítáme (750), že roku 1850 jej koupil i s domkem čp. 21 mlynář Josef Lukeš. Pozdější léta se mu ve mlýně dobře nevedlo. Roku 1856 předal mlýn synu Josefovi. Když domek roku 1860 vyhořel, pronajal Lukeš mlýn a mlela se tu čekanka. Roku 1862 vyhořel i mlýn a nebyl už obnoven. Lukeš odešel jako mlynář na Brdo. Stavení čp. 21, ovšem přestavěné, stojí dosud (751). Je položeno cca 485 m n.m. (752). Majitelem pozemkové parcely č. 96 je dnes Otakar Samler ze Studénky čp. 21. Na místě mlýna nejsou již patrný žádné pozůstatky (753).
(749) V trati Gegen Pakau, GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 7509, Studénka, 1845, stav roku 1842, list I.
(750) Novopacko, 689.
(751) Čerpáno i ze zprávy kronikáře obce Studence P. Věcheta z13.2. 1956(GÚ-ČSAV). Podle J.Boudyše (Větrný mlýn nad obcí Dolánkami, Boleslavan, roč.9/1934-35, 209) byl ze Studénky u Staré Paky převezen r. 1872 dřevěný větrný mlýn do Dolánek. I když tu je snad možnost najít vysvětlení v záměně Studének se Studenou (viz o mlýnu v Dolánkách), stojí za zmínku i skutečnost, že na katastr. mapě Studénky z r.1905 (GÚ-ÚAGK, SK, i.č.7509) je při výškovém bodě znak větrného mlýna na stejném místě, jako na katastrální mapě z roku 1842, i když značkou zcela neobvyklou, převzatou z vojenských map speciálních.
(752) Státní mapa 1: 5000 – odvozená, list Jičín 4-4, 1954.
(753) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení rady MNV v Studénce (Kynčl) ze 4.8. 1970.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------
Novopacko 1927:
Větrný mlýn ve Studénce čp. 21 koupil roku 1850 mlynář Josef Lukeš i s obytným domkem, který tam dosud stojí, ovšem přestevěný. Lukeš byl přijat za souseda Studénky o posvícení a nabyl tak domavského práva. Zprvu se mu vedlo dobře, později nevalně. oku 1856 přenechal jej synovi Josefovi. Nového majetníka stihla r. 1860 nehoda, domek mu vyhořel. Mlýn pronajal Bergerovi z Vrchoviny, který tam mlel čekanku. Asi r. 1862 vyhořel i mlýn. Lukeš již mlýn neobnovil, ale pronajal si mlýn na Brdě., který konečně koupil a převezl na Podhrád u Jičína.


Příjmení mlynářů působících na mlýně
  • Lukeš Josef 1850-
Neexistuje
Německý
Dřevěná
Technologické vybavení

Historické mapy