Jak musí být zařízeny vysévače, které slouží jak pro žito, tak i pro pšenici?
Zobrazit odpověď
Tak, aby se daly rámy vyměniti. Jinak bývají rámy pevné, což v mnohém případě nevyhovuje.
Jak seřídíme kámen?
Zobrazit odpověď
Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Které mletí (vysoké, polovysoké, ploché) je nejjednodušší?
Zobrazit odpověď
Ploché, protože při něm odpodá třídění a čištění krupic.
Jak se nazývá střed mlýnského kamene kolem středu otáčení?
Zobrazit odpověď
Srdce nebo prsa.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Asi 450m na západ od rybníčka na návrší v Křekovicích stál roku 1841 zděný větrný mlýn, označený jako stavební parcela č. 25. Jeho poloha je zajímavá potud, že v těsné blízkosti (na jihovýchodní straně) jej kryje les (pozemková parcela č. 90) stejně jako nacházíme ještě rozsáhlejší lesem porostlou parcelu č. 161 asi 200m na západ od mlýna (265). Kdy mlýn zanikl, není známo (266). Je vyznačen ještě na mapě z let 1847 až 1860 (267), nikoli již na katastrální mapě z roku 1942 (268). Na místě nezůstaly žádné pozůstatky tohoto mlýna, který sloužil k mletí obilí (269). Nadmořská výška lokality je kolem 535m (270); dnes se nachází v honu Na novinách (271).
(265)GÚ – ÚAGK, SK, OM, katastrální mapa i.č. 3611, 1845(stav r.1841), list II (Křekovice).
(266) Sdělení MNV ve Zdeslavi z 25.8. 1970, čj. 177/vnitř. uvádí, že mlýn zanikl asi před 150 lety (GÚ – ČSAV, VM – Č).
(267) Special – Karte des Koenigreiches Boehmen, Wien 1847 – 1860, list 12.
(268)GÚ – ÚAGK, SK, OM, katastrální mapa i.č. 3611, 1942(stav r.1941), list12 (Křekovice).
(269) GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení MNV Křekovice ze 14. 2. 1956, zn. 57/II. Údaj, že větrný mlýn byl dřevěný, je v rozporu s katastrální mapou z roku 1845.
(270) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Jesenice, 1952.
(271) Sdělení MNV z 25.8. 1970.
