Vrátno | Detail mlýnu

Adresa Vrátno 56 294 26 Okres Mladá Boleslav Katalogové číslo P 105 Katastrální území Vrátno GPS 50° 26' 38.2'' 14° 42' 13.6'' Mapová značka Holandský / Objekt bez technologie Poloha vůči obci 1,5 km SV od obce Číslo kulturní památky 41757/2-1764 z r.1967 otevřít list NPÚ Přístupnost Nepřístupný Rok stavby 1870 Rok zániku

Stručný popis

Větrný mlýn holandského typu nechal na svém pozemku postavit roku 1870 pan Mareček z pískovcových bloků mistrem Medonosem ze Mšena. Vedle kuželové, trojpodlažní stavby mlýna postavil v roce 1878 budovu, kde instaloval stoupy na drcení kostí, poháněné převodovým hřídelem z mlýna. Drť z kostí používal na hnojení polí. Mlýn přestal fungovat v roce 1923. Fotografie z roku 1971 ukazuje již jen hrubou stavbu bez střechy a oken. V současné době je stavba nově rekonstruována na výletní vilu. Vzhledem k tomu, že mohutná stavba stojí na samotě, působí výrazně dominantním dojmem.
V roce 2015 koupil mlýn v dezolátním stavu podnikatel Aleš Křemen a okamžitě se pustil do oprav. Jeho snahou je dát mlýnu z vnějšku původní podobu a obnovit i něco s mlýnké technologie. Musel sundat celou střechu a udělat novou. pro dosažení původní vzhledu mlýna dozil zdi o cca 1 m. Vyrobil nově val a na něj osadil novou kovovou hlavu pro naklápěcí lamelové perutě. V roce 2017 byly osazeny nové perutě.

Pokorný:
. Asi 1450 m na SV od středu Vrátna, na mírně vyvýšeném místě (187) vystavěl roku 1870 statkář Václav Mareček z Vrátna čp. 5 zděný větrný mlýn (188). Pozemek, náležel Marečkovi, měl číslo pozemkové parcely 331. Větrný mlýn byl vystavěn na pozemkové parcele č. 331/2 (189). V menší budově vedle větrníku byly roku 1878 postaveny sloupy na drcení kostí. (Kostní moučkou se hnojila pole) (188). Poslední nájemci mlýna byli Václav Petr (do roku 1921) (190) a po něm ještě dva roky Fidler (191). Opuštěný mlýn chátral, roku 1934 stály již jen holé zdi (192), dnes již narušené (napsáno roku 1973). Popis stavu objektu v roce 1955 s dvěma snímky je zachován ve spisech SÚPPOP (193). Ještě k roku 1930 uvádí se však samota Větrný mlýn jako neobydlená budova (194).
Pozemek je položen v nadmořské výšce cca 335m (195, 196). Obhospodařuje jej Státní statek Katusice. Obvodové zdivo budovy větrného mlýna je pobořené, sahá však dosud do výše prvního patra (197).
(187) A. J. Poppr, Monografie Bělska I, Mladá Boleslav 1891, 64.
(188) V. Vaněk, Vrátenský větrník, Boleslavan, roč. 9/1934-1935, 212.
(189) GÚ – ÚAGK, katastrální mapa i.č. 8808, 1846 (stav roku 1842), list III, (Vrátno). Srov. i katastrální mapu z roku 1905, tamtéž.
(190) J. Bouda, Vrátenský větrák, ČL, roč. 39/1927, 284, uvádí, že V. Petr opustil mlýn již roku 1916.(Článek otiskl F. Starý, Zprávy o některých větřácích v severovýchodních Čechách, ČL, roč. 28/1928, 185).
(191) GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení rady MNV z 12.2. 1956 má zato, že mlýn byl v provozu asi do roku 1925.
(192) V. Vaněk, I.c., 203.
(193) Čj. 16048/55 – A/I. Pro zajímavost vyjímáme ze spisu velmi instruktivní vylíčení stavu objektu v květnu až červenci 1955, jak je podal státní konservátor památkové péče Doksy: „Jediný zachovaný ze tří větrníků na našem okrese, ale v zuboženém stavu. Zbývají již jen holé stěny, i střecha se již propadla, takže zdivo rychle chátrá. Stavba má v průměru asi 10 m, výška zdi je též asi tolik. Spodek je ze štuk, ostatek z lomového kamene, u oken a dveří z cihel. Má tři podlaží. V každém 7 oken. Omítka zvenčí úplně spadaná, uvnitř ještě trochu drží. Na zdi dosud dřevěný kruh, po němž se otáčela střecha s křídly. Ke stavbě není příchod, je uprostřed pole. Ještě v roce 1919 se tu mlela mouka, pak jen šrot. Brzo však byl opuštěn a to byl počátek zkázy. Lidé z okolí vykradli zařízení, jenž bylo pěkné, soukolí dubová atd. Měla by na to přijet komise, aby rozhodla, co se má s touto jedinečnou památkou stát. Snad by zatím stačila jen střecha (jako původní), aby se zdivo udrželo. Jistě by bylo zajímavé,kdyby se podle starých záznamů sestrojilo znovu celé zařízení, tak jak bylo. V okolí je dosud dost pamětníků, kteří do mlýna jezdili a pamatují se jak to tam vyhlíželo (v Trnové, v Klukách, ve Vrátně). Podobně např. upravují mlýn v Babiččině údolí, jako typ podorlického mlýna“.
(194) Statistický lexikon obcí v RČS, I, země Česká, Praha 1934, 87.
(195) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Mladá Boleslav 7-3, 1954.
(196) Reprodukce snímků mlýna : Zlatá Praha, roč. 34/1917, 382; ČT, roč. 39/1927, 269; Boleslavan, roč. 9/1934-35, 212; ČT, roč. 57/1945, 99. Podle fotografie kreslil mlýn A. Macková. Snímky z let 1900, 1953 a 1955 má J.Zejda v Rudné u Prahy (GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení jmenovaného z 16. 5. 1956).
(197) Sdělení rady MNV ve Vrátně ze 4.8. 1970 (GÚ – ČSAV, VM – Č).