Tím, že jest přiváděno zrno neb šrot do středu kamene.
Jak jest zařízen dobrý špičák?
Zobrazit odpověď
Hrubší pískovcové kameny mají obrácenou ostrost křesu, která těžce propouští obilí a ošpicuje je.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Na někdejší větrný mlýn neznámé konstrukce ukazuje název polní trati U větrníka v západním cípu katastrálního území Bousov, při hranici s katastrálním územím Rohatska, na JZ od Dolního Bousova. Nacházíme jej na katastrální mapě Dolního Bousova podle stavu roku 1842 (157). V pozdějších katastrálních mapách čteme tento název jak na katastrální mapě Dolního Bousova (158), tak na katastrální mapě Rohatska (159). Uvedený název polní trati nemůže se vztahovat na zděný větrný mlýn (LOKAL. 91) na katastrálním území Rohatska, neboť zmíněný pomístní název se vyskytuje již na mapě z roku 1842, kdežto větrný mlýn (zděný) byl vystavěn později (160). Polní trať U větrníka leží v nadmořské výšce cca 235m (161).
(157) SÚA, IS, Boleslavsko, 18, stav roku 1842, list 4 a 6.
(158) GÚ – ÚAGK, katastrální mapa i.č. 1257, stav roku 1878, list 6 (Dolní Bousov); tamtéž i.č. 1257, Sobotka, stav roku 1910, list 6; tamtéž i.č. 1257, Sobotka, stav roku 1921, list 6.
(159) GÚ – ÚAGK, katastrální mapa i.č. 6499, Rohatsko, stav roku 1910, list 4.
(160) Ovšem není vyloučeno, že zmíněný starý větrný mlýn stál na katastrálním území Rohatska. Ve srovnání se stavem roku 1842 došlo v těchto místech i ke změně katastrálních hranic (zpráva MNV v Dolním Bousově z 11.8. 1970, zn. 1095/zem.70; GÚ – ČSAV, VM- Č).
(161) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Sobotka 5-5, 1953.
