Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Jakou listinu dostane učeň, když obstál při zkoušce?
Zobrazit odpověď
Výuční a tovaryšský list.
V jakém pořadí dáváme mlýnské hedvábí do cylindrů?
Zobrazit odpověď
Do předu dáváme síta volnější a do zadu hustší.
Co děláme po každém sejití zásypu při vysokém neb polovysokém mletí?
Zobrazit odpověď
Mouku odstavujeme jako hotový produkt, ostatní odstavujeme v pytlích k dalšímu semílání.
Co se používá ke šrotování pšenice?
Zobrazit odpověď
Šrotová stolice.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Větrný mlýn postavil Václav Kaiser, jehož syn se vyučil mlynářem na větrném mlýně u Nové Paky. na zkušené pracoval jeden rok na mlýně ve Židněvsi. Poté přesvědčil otce, aby se do tohoto kraje přestěhovali z Tužína. V roce 1878 zakoupili od statku čp. 32 dva korce pole na vršku směrem k valům. Koupili i závodní větřák, na kterém se mlynář vyuřil a 11 fůrách ho převezli a postavili. Ve mlýně byla i světnička - šalande, kde první dva roky rodina Kaiserova žila. Potom si vedle mlýna postavili domek.
V okolí jiný mlýn nebyl, takže práce bylo dost. Na mleí jezdili rolníci hlavně z Plaz, Val a Stakor.
v roce 1913 měl mlýn pronajatý mlynář Hakl. Už jen šrotoval a v roce 1914 v sešlém mlýně činnost ukončil.
Do mlýna se přiženil Josef vaníček, který v roce 1919 mlýn rozebral. Dřevo použil na stavbu stodoly.
Mlynář Václav Kaiser ml. přežil mlýn o šest let, zemřel v roce 1925 ve věku 76 let.
Pokorný:
Někdy se tu mluví o větrném mlýnu u Plaz nad Volenicemi, u Val na Horce. Mlýn stál však na katastrálním území Dolní Stakory, na Horce, (162) nedaleko silnice z Plaz do Dolních Stakor. Je to asi 500m na SZ od Val. Dřevěný větrný mlýn tu v 80. letech 19. století postavil Václav Kaiser a to přemístěním větrného mlýna od Nové Paky. Mlýn mlel a šrotoval pro Plazy, Valy, Stakory a okolí. Mlynář (nejprve syn Václava Kaisra ) bydlel zprvu ve mlýně, později si postavil u mlýna stavení. Konkurence ponechala mlýnu v prvních letech 20. století již jen šrotování obilí a to do roku 1907, kdy mlýn přestal vůbec pracovat. Uvádí se však, že tu dělaly kroupy ještě krátce po první světové válce (163). V roce 1919 byl mlýn rozbořen a dříví užito částečně na stavbu kůlničky (164), která dosud stojí (roku 1973). Na místě zůstaly mlecí kameny (165). Zbylé stavení (čp. 37) je označováno Větrník nebo Větrák (166) a pozemková trať 1,2 km SSZ od obce Dolní Stakory se nazývá dosud Větrník (167). Nadmořská výška lokality je cca 230m (168). Model mlýna je v Okresním museu v Mladé Boleslavi (169).
(162) Srov. starou katastr. mapu Dolních Stakor, GÚ – ÚAGK, katastrální mapa i.č. 1390, 1846 (stav roku 1842), list I a IV (Stakory). Pozemková parcela č. 162 v poloze Na království.
(163) GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení okresního musea v Mladé Boleslavi z 18. 5. 1955.
(164) J. Dýral, Větrník u Plaz, Boleslavan, roč. 9/1934,1935, 208.
(165) GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení rady MNV Dolní Stakory z 20.2. 1956, čj. V/B56.
(166) Statistický lexikon obcí v RČS, I, země Česká, 16násl.
(167)GÚ – ÚAGK, rukopis elaborátu Názvoslovné komise kartografické Hlavní pomístné názvy v zemích českých, kraj Pražský, okres Mladá Boleslav, území 104, 67, Větrník.
(168) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Sobotka 9-5, 1954.
(169) Inventární č. 7395; model v poměru 1:10 zhotovil odborný učitel A. Doležal pro Národopisnou výstavu československou roku 1895 (GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení okresního musea v Mladé Boleslavi z 2.2. 1956, čj. 41/56). Reprodukce v Ottových Čechách, díl XII, 392; v Zlaté Praze, roč. 34/1917, 342; v Dějinách obcí okresu mladoboleslavského a benáteckého, Mladá Boleslav 1926, 410; v čas. Boleslavsko, 205.
