U mlynářského společenstva, u obce, u nemocenské a úrazové pojišťovny a v pokračovací škole.
Které číslo mylnářského hedvábí se používá při moukách?
Zobrazit odpověď
Čísla 9, 10, 11, 12, 13.
Jak seřídíme kámen?
Zobrazit odpověď
Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Co napomáhá rozemílání a dopravě meliva?
Zobrazit odpověď
Rotace kamenů.
Čím povstává klíčení dozrálého obilí?
Zobrazit odpověď
Deštěm během sklizně.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Větrný mlýn v katastrálním území Albrechtice je vyznačen na mapě z let 1847 až 1860 (472) ve vzdálenosti asi ¾ km na západ od Albrechtic (Olbersdorf). Pro informaci o nadmořské výšce budiž udán prozatím výškový bod 567 m ve vzdálenosti asi ¾ km na západ od Albrechtic (473).
(472) Cit. Special-Karte, list 3. V obvodu MNV nebyla původně zjištěna poloha tohoto větrného mlýna (GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení rady MNV v Dětřichově z 23.3. 1956). Zatím jsme znak větrného mlýna nezjistili ani na katastrální mapě z roku 1846 (GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 9, stav roku 1843, Albrechtice), ani na novější katastrální mapě téže obce podle stavu roku 1873 (GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 9, Albrechtice).
(473) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Liberec 5-1, 1952.
------------------------------------------------------------------
Freewillig Petr, Větrné a vdní mlýny Jizerských hod, 2001:
Albrechtice u Frýdlantu / Jediným dosud známým pramenem, který zachycuje tento větrný mlýn, je mapa druhého vojenského mapování. Ani
v mapách stabilního katastru, ani v jiných mapových dílech se už neobjevuje. Mlýn na základě výskytu značky v mapě uvádí i Pokorný (1973).
Jestliže na jihovýchodním úbočí větrného návrší, zvaného dnes Na Vršku,
kolem poloviny 19. století stál, musela být jeho existence poměrně krátkodobá. Žádný jiný pramen se o něm totiž nezmiňuje. Na mapách stabilního katastru je lokalita označována jako Bei der Pfütze, tedy U Louže.
Z mapy také vyčteme, že musel stát buď na pozemku Franze Hausmanna
z čp. 22, nebo na sousední plužině Josefa Schölera z čp. 20 (obě stavení zanikla). Lze spekulovat, že se jednalo spíš o mlýn