Co děláme po naostření kamenů?
Zobrazit odpověď
Kámen vylehčíme, seřídíme za běhu, pak přisložíme a přesvědčíme se, jestli běží bezvadně.
Jak se nazývá ložisko ve spodku?
Zobrazit odpověď
Kuželice.
Co dělati, když jsou kameny zamazány?
Zobrazit odpověď
Musí býti umyty kartáčem, horkou vodou s přidáním octa a střeny houbou. Totéž platí pro válce.
Které listiny musí učeň míti?
Zobrazit odpověď
Domovský neb křestní list, školní vysvědčení.
Zastupuje mlynář otce neb matku učňovu?
Zobrazit odpověď
Ano.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Kujavy | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaKujavy
Jurkův mlýn 32
742 44
OkresNový Jičín
B 251
Kujavy
GPS49° 41' 59.6''
17° 58' 3.5''
Mapová značkaNěmecký / Zaniklý objekt, památník
900 m J od kostela
Zaniklý
asi 1850
Větrný mlýn Kujavy

Mlýn postavil Mathes Jurke okolo roku 1850. Mlýn byl v roce 1878 rozebrán a převezen na Pohoř.


Historie obecně

Byl to dřevěný sloupový větřák, který patřil k selské usedlosti č. 32 v Kujavách o výměře 14,96 ha, jejímž majitelem byla rodina Jurkova (Jurke). Větřák stál po pravé straně silnice z Kujav do Hladkých Životic 375 m od vsi a ve vzdálenosti 900 m jižně od kostela v Kujavách, azimut 180°.
Zatím nevíme přesně, kdo a kdy větřák postavil. Majitelé selského gruntu č. 32 byli od roku 1817 Mathes Jurke s manželkou Alžbětou, kteří usedlost převzali od Martina Jurka za 238 zl. Po nich od roku 1862 byli majiteli Jan I. Jurke s manželkou Annou, kupní cena 2000 zl. Od roku 1893 byli majiteli Jan II. Jurke s manželkou Matyldou. Z vysoké kupní sumy gruntu v roce 1862 můžeme usoudit, že větřák byl postaven za majitele Matheso Jurka (1817—1862) asi počátkem 2. poloviny 19. století, nejpozději v roce 1861.
Na Jurkově větřáku mleli bud‘to zaměstnanci majitelů č. 32, nebo nájemci mlýna. Dne 9. 9. 1875 zde umírá na č. 32 větrný mlynář v Kujavách Josef Fuchs, rodák ze Svobodných Heřmanic ve stáří 62 let, Rodina Fuchsova byla též spřízněna pokrevně i kmotrovstvím s rodinami větrných mlynářů Sahlingerů z Bernartic a Hermanů z Bratřikovic.
S Činností mlýna souvisel snad také provoz pekařství na č. 32, které je tu doloženo ještě v roce 1921. V roce 1875 byl větřák (podle Berichtu) v živnostenském provozu. V té době byl majitelem usedlosti č. 32 Jan Jurke starší.
V roce 1878 byl tento větřák převezen na Pohoř a postaven u č. 77, kde předtím v Červnu 1877 vyhořel dřevěný větřák Eduarda Fuchse. Tam ještě větřák mlel až do roku 1910 a zanikl během 1. světové války. Dochovala se jeho fotografie z Pohoře, z doby kolem roku 1900. Větřák je zakreslen v Kujavách na speciální mapě list Nový Jičín z roku 1938 i na Ježkově mapě z roku 1940, kdy ovšem již řadu let zde nestál.

zdroj: Šustek Fr. - Turek, A. Větrné mlýny v severní a východní části bývalého panství Fulnek, Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín, sv, 42, 1988, str. 11 - 26

Příjmení mlynářů působících na mlýně
  • Fuchs
  • Jurke
Německý
Technologické vybavení
Typ Název Místo vydání/uložení Specifikace Poznámky
Literatura Větrné mlýny v severní a východní části bývalého panství Fulnek Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín, sv, 42, 1988, str. 11 - 26
Autor: Šustek Fr. - Turek, A.
Rok vydání: 1988

Základní obrázky