Jak se vede zrno neb šrot do mlecí plochy?
Zobrazit odpověď
Tím, že jest přiváděno zrno neb šrot do středu kamene.
Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Kolik obrátek dělá koukolník?
Zobrazit odpověď
Při průměru 50 cm 15 obrátek za minutu. - Jinak obvodová rychlost mesmí přesahovat 40 cm za vteřinu.
Jak musí být zařízeny vysévače, které slouží jak pro žito, tak i pro pšenici?
Zobrazit odpověď
Tak, aby se daly rámy vyměniti. Jinak bývají rámy pevné, což v mnohém případě nevyhovuje.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Kujavy | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaKujavy
Jurkův mlýn 32
742 44
OkresNový Jičín
B 251
Kujavy
GPS49° 41' 59.6''
17° 58' 3.5''
Mapová značkaNěmecký / Zaniklý objekt, památník
900 m J od kostela
Zaniklý
asi 1850
Větrný mlýn Kujavy

Mlýn postavil Mathes Jurke okolo roku 1850. Mlýn byl v roce 1878 rozebrán a převezen na Pohoř.


Historie obecně

Byl to dřevěný sloupový větřák, který patřil k selské usedlosti č. 32 v Kujavách o výměře 14,96 ha, jejímž majitelem byla rodina Jurkova (Jurke). Větřák stál po pravé straně silnice z Kujav do Hladkých Životic 375 m od vsi a ve vzdálenosti 900 m jižně od kostela v Kujavách, azimut 180°.
Zatím nevíme přesně, kdo a kdy větřák postavil. Majitelé selského gruntu č. 32 byli od roku 1817 Mathes Jurke s manželkou Alžbětou, kteří usedlost převzali od Martina Jurka za 238 zl. Po nich od roku 1862 byli majiteli Jan I. Jurke s manželkou Annou, kupní cena 2000 zl. Od roku 1893 byli majiteli Jan II. Jurke s manželkou Matyldou. Z vysoké kupní sumy gruntu v roce 1862 můžeme usoudit, že větřák byl postaven za majitele Matheso Jurka (1817—1862) asi počátkem 2. poloviny 19. století, nejpozději v roce 1861.
Na Jurkově větřáku mleli bud‘to zaměstnanci majitelů č. 32, nebo nájemci mlýna. Dne 9. 9. 1875 zde umírá na č. 32 větrný mlynář v Kujavách Josef Fuchs, rodák ze Svobodných Heřmanic ve stáří 62 let, Rodina Fuchsova byla též spřízněna pokrevně i kmotrovstvím s rodinami větrných mlynářů Sahlingerů z Bernartic a Hermanů z Bratřikovic.
S Činností mlýna souvisel snad také provoz pekařství na č. 32, které je tu doloženo ještě v roce 1921. V roce 1875 byl větřák (podle Berichtu) v živnostenském provozu. V té době byl majitelem usedlosti č. 32 Jan Jurke starší.
V roce 1878 byl tento větřák převezen na Pohoř a postaven u č. 77, kde předtím v Červnu 1877 vyhořel dřevěný větřák Eduarda Fuchse. Tam ještě větřák mlel až do roku 1910 a zanikl během 1. světové války. Dochovala se jeho fotografie z Pohoře, z doby kolem roku 1900. Větřák je zakreslen v Kujavách na speciální mapě list Nový Jičín z roku 1938 i na Ježkově mapě z roku 1940, kdy ovšem již řadu let zde nestál.

zdroj: Šustek Fr. - Turek, A. Větrné mlýny v severní a východní části bývalého panství Fulnek, Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín, sv, 42, 1988, str. 11 - 26

Příjmení mlynářů působících na mlýně
  • Fuchs
  • Jurke
Německý
Technologické vybavení
Typ Název Místo vydání/uložení Specifikace Poznámky
Literatura Větrné mlýny v severní a východní části bývalého panství Fulnek Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín, sv, 42, 1988, str. 11 - 26
Autor: Šustek Fr. - Turek, A.
Rok vydání: 1988

Základní obrázky