3 - 9,9 HP, podle délky a průměru křídlence v loupačce.
Kdo má učňovskou smlouvu podepsat?
Zobrazit odpověď
Mlynář, otec nebo poručník učně a učeň.
Otupí se oba válce stejně?
Zobrazit odpověď
Ne. rychloběžný se otupí dříve.
Kolik obrátek dělá křídlenec v průchodní loupačce na žito a pšenici?
Zobrazit odpověď
pří půměru 48 cm dělá 600 obrátek,
při průměru 65 cm dělá 450 obrátek
při průměru 73 cm dělá 400 obrátek za minutu.
Periodické mají podle průměru křídlence 400 - 550 ot./min.
Nedochované větrné čerpadlo bylo součástí areálu nedochované parní elektrárny, jejíž vznik byl spojen se stavbou zámku na Lešné hrabětem Seilernem v letech 1887 - 1893. Elektrárna byla situovaná na okraji bývalé Lešenské obory u silnice směrem k Lukovu. Již r. 1987 se o objektu píše v okresních novinách Naše pravda jako zpustlém a zanedbaném. Větrné čerpadlo, které sloužilo pro zásobování parní elektrárny vodou pro parní stroje, zaniklo pravděpodobně s výměnou parního pohonu generátorů elektrárny za dva spalovací motory Wikov s výkonem po 8 HP.
Větrné čerpadlo je dokumentováno dobovou rovněž fotografi ze začátku 20. století. Zobrazení čerpadla (byť jen jeho horní části, ostatní je skryto za stromy) umožňuje určení typu větrného rotoru jako Halladayova turbína.
Hranolovitou nástavbu kónické příhradové věže a tvar kormidla naznačuje při porovnání s dokumentací bývalého větrného čerpadla ve Vysokém nad Jizerou i původ stroje. S velkou pravděpodobností jde o výrobek rakouské firmy Friedlander.
Zdroje, odkazy: Okresní noviny Naše pravda, 1988. Elektrárna na Lešné;
Okresní noviny Naše pravda. 7. 8. 1987, fotografie celkový pohled . elektrárnu – počátek 20. století;
Informace Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně
Barevná kreslená pohlednice s tématem Mariánského poutního místa Štípa se dvěma vyobrazeními kostela ve Štípě (vyd. 1955). V kresbě Štípa od jihu s kresbou stožáru větrného čerpadla i s rotorem a budovy u jeho paty.
