Z hlavy náběhu, popruhu, plechových naběráků a dřevěných rour.
Jaké přednosti mají rovinné vysévače?
Zobrazit odpověď
Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Jaké musí být melivo, když vyjde z kamenů?
Zobrazit odpověď
Nanejvýš vlažné, volné a musí míti hmat.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Nedochované větrné čerpadlo bylo součástí areálu nedochované parní elektrárny, jejíž vznik byl spojen se stavbou zámku na Lešné hrabětem Seilernem v letech 1887 - 1893. Elektrárna byla situovaná na okraji bývalé Lešenské obory u silnice směrem k Lukovu. Již r. 1987 se o objektu píše v okresních novinách Naše pravda jako zpustlém a zanedbaném. Větrné čerpadlo, které sloužilo pro zásobování parní elektrárny vodou pro parní stroje, zaniklo pravděpodobně s výměnou parního pohonu generátorů elektrárny za dva spalovací motory Wikov s výkonem po 8 HP.
Větrné čerpadlo je dokumentováno dobovou rovněž fotografi ze začátku 20. století. Zobrazení čerpadla (byť jen jeho horní části, ostatní je skryto za stromy) umožňuje určení typu větrného rotoru jako Halladayova turbína.
Hranolovitou nástavbu kónické příhradové věže a tvar kormidla naznačuje při porovnání s dokumentací bývalého větrného čerpadla ve Vysokém nad Jizerou i původ stroje. S velkou pravděpodobností jde o výrobek rakouské firmy Friedlander.
Zdroje, odkazy: Okresní noviny Naše pravda, 1988. Elektrárna na Lešné;
Okresní noviny Naše pravda. 7. 8. 1987, fotografie celkový pohled . elektrárnu – počátek 20. století;
Informace Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně
Barevná kreslená pohlednice s tématem Mariánského poutního místa Štípa se dvěma vyobrazeními kostela ve Štípě (vyd. 1955). V kresbě Štípa od jihu s kresbou stožáru větrného čerpadla i s rotorem a budovy u jeho paty.
