Komu se podává žádost o připuštění k tovaryšské zkoušce?
Zobrazit odpověď
Starostovi společenstva.
Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Kolik obrátek dělá rychloběžný válec při plochém mletí?
Zobrazit odpověď
Průměr v cm a počet obrátek musí dát v součtu vždy číslo 290.
Kolik obrátek dělá koukolník?
Zobrazit odpověď
Při průměru 50 cm 15 obrátek za minutu. - Jinak obvodová rychlost mesmí přesahovat 40 cm za vteřinu.
Co se dělá, když se odstraňuje omílka?
Zobrazit odpověď
Očístíme věnec za lubem a prsa, vyndáme příklopku, očistíme vše a přitáhneme klíny v kuželici, dáme nový lůj a konopí do otvorů. Přiklopku zase upevníme a dáme novou omítku.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Z katastrální mapy stabilního katastru z roku 1839 (780) je zřejmé, že dřevěný mlýn stál tehdy při levé straně silnice z Holic do Pardubic a to na neveliké pozemkové parcele č. 1351 (stavební parcela č. 114) v trati Záhumenský, katastrální území Horní Ředice. Zaznamenává jej ve své mapě již citovaný Kummersberg. Obytné stavení při větrném mlýně tehdy nebylo.
K roku 1839 je rustikální pozemková parcela č. 1351 vedena jako pastvina o výměře 228 čtverečních stop. Jejich majitelem byl tehdy Matyáš Chvala, sedlák z Horní Ředice čp. 192. Větrný mlýn není v tomto prameni zaznamenán (781).
(780) GÚ-ÚAGK, SK, i.č. 2142, staré 386, císařský otisk katastrální mapy Horní Ředice, kraj Chrudimský.
(781) SÚA, SK, duplikát, i.č. 1430, kraj Chrudimský, Ober Rzeditz.
