Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Jak leží větrníky přes sebe?
Zobrazit odpověď
Křížem přes sebe.
Na jak dlouhou dobu se uzavírá učňovská smlouva?
Zobrazit odpověď
Na dobu 3 roky, podle usnesení společenstva.
Co dělá mlynář po uplynutí doby učení?
Zobrazit odpověď
Nechá složiti svého vyučence zkoušku tovaryšskou a to teoretickou, případně zkoušku praktickou, v jiném mlýně, po čtyři týdny tvající.
Jaký je postup při vysokém a polovysokém mletí?
Zobrazit odpověď
Šrotování, třídění a čištění krupičných směsí, luštění a vymílání těchto na hrubou a hladkou mouku.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Z katastrální mapy stabilního katastru z roku 1839 (780) je zřejmé, že dřevěný mlýn stál tehdy při levé straně silnice z Holic do Pardubic a to na neveliké pozemkové parcele č. 1351 (stavební parcela č. 114) v trati Záhumenský, katastrální území Horní Ředice. Zaznamenává jej ve své mapě již citovaný Kummersberg. Obytné stavení při větrném mlýně tehdy nebylo.
K roku 1839 je rustikální pozemková parcela č. 1351 vedena jako pastvina o výměře 228 čtverečních stop. Jejich majitelem byl tehdy Matyáš Chvala, sedlák z Horní Ředice čp. 192. Větrný mlýn není v tomto prameni zaznamenán (781).
(780) GÚ-ÚAGK, SK, i.č. 2142, staré 386, císařský otisk katastrální mapy Horní Ředice, kraj Chrudimský.
(781) SÚA, SK, duplikát, i.č. 1430, kraj Chrudimský, Ober Rzeditz.