Které špatné druhy obilí se často vyskytují?
Zobrazit odpověď
Vlhké, stuchlé, vzrostlé, spařené, nedozrálé, plesnivé a též od pilousů vyžrané.
Které vlastnosti má míti dobrá pšenice a žito zpracovávaná na mouku?
Zobrazit odpověď
Mouka má obsahovati dosti lepku, má míti schopnost dobrého pečení, přijmout hodně vody, dobře kynout.
Jaké mlýny máme? (co melou?)
Zobrazit odpověď
Na obilí, olej, hořčici, papriku, sádru, cement a solné mlýny.
Jaký křes je nejlepší a nejsprávnější?
Zobrazit odpověď
Křes paprskovitý, poněvadž stejnosměrným rozdělením i větrníků dopravuje melivo stejnoměrně na mlecí plochu a jest možné účelné zpracování.
Kolik obrátek má šrotový kámen při průměru 95 cm?
Zobrazit odpověď
270 - 95 = 175 obrátek v min.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Rokytňany | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaRokytňany

507 23
OkresJičín
P 87
Dolní Rokytňany
GPS50° 23' 13.2''
15° 8' 20.7''
Mapová značkaNěmecký / Zaniklý objekt, památník
1350 m S od H. Rokytňan
Zaniklý
1870
(přivezen z: Bačálek - Milkovice)
asi 1898 - rozebrán
Větrný mlýn Rokytňany

Pokorný:
V trati Kopanina stál dřevěný větrný mlýn v místě asi 1350 m na sever od Horních Rokytňan již při hranici s katastrálním územím Veselice. Místo je nejvyšším bodem krajiny, necelých 100 m na ZJZ od výškového bodu Kopanina (372 m), na pozemkové parcele č. 566/2 (719). Mlelo se tu obilí, šrotovalo, dělaly kroupy a jáhly.
O době postavení mlýna není zcela bezpečných zpráv. Byl sem přemístěn z Bačalek (viz LOKAL. 43), kde jej koupil kolem roku 1870 Prokůpek z Osenic (720). Mlýn tu byl v provozu asi do roku 1898 (721). Byl pronajímán, jako poslední nájemce se připomíná Jan Hakl z Bačalek (722). Když tento přestal mlynařit, majitel mlýna Ladislav Prokůpek z Osenic mlýn rozebral (723, 724) a materiál odvezl do Osenic. Dřeva bylo použito k stavebním účelům a jako materiálu k soustruhování (725). Po větrném mlýně nezůstaly na místě žádné pozůstatky(726). Místo má dosud označení U větráku(727). Tento mlýn bývá častěji spojován s jménem blízkých Bačalek než s Horními Rokytňany, na jejichž katastrálním území stával. Lokalita leží cca 372 m n.m. (728). Pozemková parcela větrného mlýna má dnes označení 584. Pozemek náleží JZD Veselice (729).
(719)GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 1378, stav roku 1842, list II, (Rokytňany).
(720) GÚ-ÚAGK, SK, sdělení rady MNV v Bačalkách (obecního kronikáře J. Limra) z 13.4. 1956 na základě svědectví Marie Limrové, narozené 1872, z Bačalek čp. 15, a Jana Blažka, narozeného 1883, z Bačalek čp. 6.
(721) GÚ- ČSAV, VM-Č, sdělení ZLA Mnichovo Hradiště z 13.1. 1954, čj. 166/54 a J. Javůrka z Rokytňan z 3.3. 1956.
(722) Viz sdělení ZLA Mnichovo Hradiště.
(723) Cit. sdělení ZLA Mnichovo Hradiště a sdělení kronikáře MNV Veselice J. Srba z 22. února 1956.
(724) Patrně někdy v prvních letech 20. století; mlýn je vyznačen ještě na katastrální mapě z roku 1901.
(725) Cit. sdělení kronikáře J. Limra. Nelze tedy míti za to, že tento mlýn je totožný s mlýnem, o němž literatura uvádí, že byl z Bačalek převezen do Židněvsi (okr. Mladá Boleslav, LOKAL. 189; viz K. Šindlauer, Větrný mlýn u Židněvsi, Boleslavan, ročník 9/1934-35, 209, kde je také vyobrazení větráku v Židněvsi). Podle cit. zprávy ZLA v Mnichově Hradišti přestal být větrný mlýn v Bačalkách používán pro chatrnost. Podle sdělení kronikáře MNV ve Veselici J. Srba (GÚ-ČSAV, VM-Č, z 22.2. 1956) byl mlýn v provozu jen asi do roku 1890 a asi roku 1896 byl rozbořen a odklizen. Pro uvedené období nemohou být pramenem dostupné katastrální mapy (GŮ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 55, 1846), stav roku 1842 (Rokytňany).
(726) Cit. sdělení kronikáře MNV ve Veselici.
(727) Cit. sdělení kronikáře MNV v Bačalkách.
(728) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Sobotka 5-8. 1952.
(729) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení rady MNV Rokytňany z 11.7. 1970 (J. Malý).


Příjmení mlynářů působících na mlýně
  • Hakl Jan z Bačalek
  • Prokůpek z Osenic
Neexistuje
Německý
Dřevěná
Technologické vybavení