Jak dopravujeme obilí z dolejší části do části hořejší?
Zobrazit odpověď
Výtahem.
Co se stává, když se mele za horka?
Zobrazit odpověď
Kameny se musí skřesati, jelikož pozbyly ostrosti, a aby remiše byly v pořádku. příliš teplé mletí škodí.
Jaké stroje používáme k vysévání?
Zobrazit odpověď
Rovinné vysévače nebo hranolové vysévače a také odstředivé cylindry. (Dříve i moučnice s moučným rukávem).
Jaký je rozdíl mezi mletím na vysoko, polovysoko a na plocho?
Zobrazit odpověď
Při vysokém mletí se mele do krupic, polovysoké mletí je do krupic a mouky a ploché mletí je na mouku.
V jakém pořadí dáváme mlýnské hedvábí do cylindrů?
Zobrazit odpověď
Do předu dáváme síta volnější a do zadu hustší.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Rokytňany | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaRokytňany

507 23
OkresJičín
P 87
Dolní Rokytňany
GPS50° 23' 13.2''
15° 8' 20.7''
Mapová značkaNěmecký / Zaniklý objekt, památník
1350 m S od H. Rokytňan
Zaniklý
1870
(přivezen z: Bačálek - Milkovice)
asi 1898 - rozebrán
Větrný mlýn Rokytňany

Pokorný:
V trati Kopanina stál dřevěný větrný mlýn v místě asi 1350 m na sever od Horních Rokytňan již při hranici s katastrálním územím Veselice. Místo je nejvyšším bodem krajiny, necelých 100 m na ZJZ od výškového bodu Kopanina (372 m), na pozemkové parcele č. 566/2 (719). Mlelo se tu obilí, šrotovalo, dělaly kroupy a jáhly.
O době postavení mlýna není zcela bezpečných zpráv. Byl sem přemístěn z Bačalek (viz LOKAL. 43), kde jej koupil kolem roku 1870 Prokůpek z Osenic (720). Mlýn tu byl v provozu asi do roku 1898 (721). Byl pronajímán, jako poslední nájemce se připomíná Jan Hakl z Bačalek (722). Když tento přestal mlynařit, majitel mlýna Ladislav Prokůpek z Osenic mlýn rozebral (723, 724) a materiál odvezl do Osenic. Dřeva bylo použito k stavebním účelům a jako materiálu k soustruhování (725). Po větrném mlýně nezůstaly na místě žádné pozůstatky(726). Místo má dosud označení U větráku(727). Tento mlýn bývá častěji spojován s jménem blízkých Bačalek než s Horními Rokytňany, na jejichž katastrálním území stával. Lokalita leží cca 372 m n.m. (728). Pozemková parcela větrného mlýna má dnes označení 584. Pozemek náleží JZD Veselice (729).
(719)GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 1378, stav roku 1842, list II, (Rokytňany).
(720) GÚ-ÚAGK, SK, sdělení rady MNV v Bačalkách (obecního kronikáře J. Limra) z 13.4. 1956 na základě svědectví Marie Limrové, narozené 1872, z Bačalek čp. 15, a Jana Blažka, narozeného 1883, z Bačalek čp. 6.
(721) GÚ- ČSAV, VM-Č, sdělení ZLA Mnichovo Hradiště z 13.1. 1954, čj. 166/54 a J. Javůrka z Rokytňan z 3.3. 1956.
(722) Viz sdělení ZLA Mnichovo Hradiště.
(723) Cit. sdělení ZLA Mnichovo Hradiště a sdělení kronikáře MNV Veselice J. Srba z 22. února 1956.
(724) Patrně někdy v prvních letech 20. století; mlýn je vyznačen ještě na katastrální mapě z roku 1901.
(725) Cit. sdělení kronikáře J. Limra. Nelze tedy míti za to, že tento mlýn je totožný s mlýnem, o němž literatura uvádí, že byl z Bačalek převezen do Židněvsi (okr. Mladá Boleslav, LOKAL. 189; viz K. Šindlauer, Větrný mlýn u Židněvsi, Boleslavan, ročník 9/1934-35, 209, kde je také vyobrazení větráku v Židněvsi). Podle cit. zprávy ZLA v Mnichově Hradišti přestal být větrný mlýn v Bačalkách používán pro chatrnost. Podle sdělení kronikáře MNV ve Veselici J. Srba (GÚ-ČSAV, VM-Č, z 22.2. 1956) byl mlýn v provozu jen asi do roku 1890 a asi roku 1896 byl rozbořen a odklizen. Pro uvedené období nemohou být pramenem dostupné katastrální mapy (GŮ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 55, 1846), stav roku 1842 (Rokytňany).
(726) Cit. sdělení kronikáře MNV ve Veselici.
(727) Cit. sdělení kronikáře MNV v Bačalkách.
(728) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Sobotka 5-8. 1952.
(729) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení rady MNV Rokytňany z 11.7. 1970 (J. Malý).


Příjmení mlynářů působících na mlýně
  • Hakl Jan z Bačalek
  • Prokůpek z Osenic
Neexistuje
Německý
Dřevěná
Technologické vybavení