Křes paprskovitý, poněvadž stejnosměrným rozdělením i větrníků dopravuje melivo stejnoměrně na mlecí plochu a jest možné účelné zpracování.
Z čeho pozůstává obilní zrno?
Zobrazit odpověď
Ze slupky, jádra, klíčku a vousku.
Jak seřídíme kámen?
Zobrazit odpověď
Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Čeho docilujeme loupačkou?
Zobrazit odpověď
Loupačka odstraňuje s obilí dřevitou slupku, klíčky a vousky.
Jak se ostří mlýnské kameny?
Zobrazit odpověď
Oškrdy.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Větrný mlýn, zatím doložený pro dobu kolem poloviny 19. století, stál na VSV od Cholenic (699). Byl postaven na pozemkové parcele č. 211 nebo 212 na kopci Vinici. Místo je vzdáleno asi 1250 m od středu Cholenic, v poloze U studánek (700). Mlýn náležel Václavu Markovi v Cholenicích čp. 58. Po jeho rozboření bylo dřevo použito na stavbu chléva u čp. 31, náležejícího Josefu Kaisrovi (701). Nadmořská výška lokality je 283 m (702).
Uvedená pozemková parcela náleží dnes JZD Cholenice. Jako pozůstatek po někdejším větrném mlýně uvádí se zasypaná studánka (703).
(699) Special-Karte des Koenigreiches Boehmen, Wien, 1847-1860, list 15.
(700) GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 2560, Chollenitz, 1845, (stav roku 1842), list II. Větrný mlýn na této mapě ještě není vyznačen. Na místo, kde stával větrný mlýn, upomíná malá parcela, dobře patrná v uvedeném místě na státní mapě odvozené 1:5000, list Nymburk 0-2, 1954.
(701) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení rady MNV Cholenice ze 6.4. 1965.
(702) Státní mapa 1:5000 – odvozená, Nymburk 0-2, 1954.
(703) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení MNV v Cholenicích z 29.7. 1970 (Jíra).
