Kolik šrotů se musí opakovat při plochém mletí a kolik při vysokém nebo polovisokém?
Zobrazit odpověď
Při plochém mletí se dělá 8-9 šrotů, při vyskokém a polovysokém 4-7 šrotů, dříve i více.
V jaké poloze jsou válce?
Zobrazit odpověď
Přesně vodorovně.
Jaké mlýny máme? (co melou?)
Zobrazit odpověď
Na obilí, olej, hořčici, papriku, sádru, cement a solné mlýny.
Jak seřídíme kámen?
Zobrazit odpověď
Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Jakým směrem běží válce ve stolicích?
Zobrazit odpověď
Protivratně do sebe.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Větrný mlýn, zatím doložený pro dobu kolem poloviny 19. století, stál na VSV od Cholenic (699). Byl postaven na pozemkové parcele č. 211 nebo 212 na kopci Vinici. Místo je vzdáleno asi 1250 m od středu Cholenic, v poloze U studánek (700). Mlýn náležel Václavu Markovi v Cholenicích čp. 58. Po jeho rozboření bylo dřevo použito na stavbu chléva u čp. 31, náležejícího Josefu Kaisrovi (701). Nadmořská výška lokality je 283 m (702).
Uvedená pozemková parcela náleží dnes JZD Cholenice. Jako pozůstatek po někdejším větrném mlýně uvádí se zasypaná studánka (703).
(699) Special-Karte des Koenigreiches Boehmen, Wien, 1847-1860, list 15.
(700) GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 2560, Chollenitz, 1845, (stav roku 1842), list II. Větrný mlýn na této mapě ještě není vyznačen. Na místo, kde stával větrný mlýn, upomíná malá parcela, dobře patrná v uvedeném místě na státní mapě odvozené 1:5000, list Nymburk 0-2, 1954.
(701) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení rady MNV Cholenice ze 6.4. 1965.
(702) Státní mapa 1:5000 – odvozená, Nymburk 0-2, 1954.
(703) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení MNV v Cholenicích z 29.7. 1970 (Jíra).