Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Které povinnosti má v učení učeň?
Zobrazit odpověď
Svého pána poslouchati, býti uctivým, pracovitým, věrným a poctivým.
K čemu slouží teoretická učňovská zkouška?
Zobrazit odpověď
K tomu, aby učeň prokázal, jsou-li vědomosti, které v učení nabyl, dostatečné.
Z čeho pozůstává obilní zrno?
Zobrazit odpověď
Ze slupky, jádra, klíčku a vousku.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Větrný mlýn, zatím doložený pro dobu kolem poloviny 19. století, stál na VSV od Cholenic (699). Byl postaven na pozemkové parcele č. 211 nebo 212 na kopci Vinici. Místo je vzdáleno asi 1250 m od středu Cholenic, v poloze U studánek (700). Mlýn náležel Václavu Markovi v Cholenicích čp. 58. Po jeho rozboření bylo dřevo použito na stavbu chléva u čp. 31, náležejícího Josefu Kaisrovi (701). Nadmořská výška lokality je 283 m (702).
Uvedená pozemková parcela náleží dnes JZD Cholenice. Jako pozůstatek po někdejším větrném mlýně uvádí se zasypaná studánka (703).
(699) Special-Karte des Koenigreiches Boehmen, Wien, 1847-1860, list 15.
(700) GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 2560, Chollenitz, 1845, (stav roku 1842), list II. Větrný mlýn na této mapě ještě není vyznačen. Na místo, kde stával větrný mlýn, upomíná malá parcela, dobře patrná v uvedeném místě na státní mapě odvozené 1:5000, list Nymburk 0-2, 1954.
(701) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení rady MNV Cholenice ze 6.4. 1965.
(702) Státní mapa 1:5000 – odvozená, Nymburk 0-2, 1954.
(703) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení MNV v Cholenicích z 29.7. 1970 (Jíra).
