Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Co se dělá, když se odstraňuje omílka?
Zobrazit odpověď
Očístíme věnec za lubem a prsa, vyndáme příklopku, očistíme vše a přitáhneme klíny v kuželici, dáme nový lůj a konopí do otvorů. Přiklopku zase upevníme a dáme novou omítku.
Jak jsou větrníky dělány?
Zobrazit odpověď
Od středu kamene kruhově ve směru otáčení: jsou také i rovné.
Co napomáhá rozemílání a dopravě meliva?
Zobrazit odpověď
Rotace kamenů.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
O této lokalitě se zmínil J. Horák (660). Mlýn stával asi 500 m na sever od kostela ve Stračově, na pozemkové parcele č. 171; blízko něho, na druhé straně cesty, stála dvě stavení, Salavovo a Hankovo. Byla označena č. stavební parcely 90 a 92 (čp. 59 a 63) (661). Salavovo vyhořelo roku 1885, Hankovo roku 1889. Mlýn byl dřevěný, obilní (662). Nadmořská výška lokality je cca 295 m (663).
Dnes je lokalita v pozemkové parcele č. 175, původní celek č.1, a je obhospodařován JZD Stračov; hon má název Červinka (664).
(660) J. Horák, Topografický popis osad hejtmanství Králohradského, Hradec Králové 1877, 113.- Zprávu nepřesně převzal V. Deyl, Větrné mlýny, Královéhradecko, vlastivědný sborník, ročník 16/1938-39, 20 s tím, že mlýn stával severně od Čeňova.
(661) GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 7362, 1845 (stav roku 1841), list II (Stračov), SÚA, SK, Bydžovsko, 386, 1841, kde větrný mlýn není vyznačen.
(662) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení rady MNV ve Stračově z 2.3. 1956. Na pozemku tehdy hospodařil J. Zámečník.
(663) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Hořice 5-1, 1951.
(664) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení MNV Stračov z 9.8. 1970, značka 400/1970.
