Jak se nazývá ložisko ve spodku?
Zobrazit odpověď
Kuželice.
Kolik rýh příchází na válci v úvahu?
Zobrazit odpověď
Při mletí na plocho 6,5 - 7,5 na 1 cm, při vysokém mletí 5 - 6 rýh na 1 cm, při obracení šrotu na tutéž stolici.
Co uděláme po ukončení mletí?
Zobrazit odpověď
Otevřeme vysévače, necháme je provětrati, prohlédneme plátna, nejsou-li poškozena, eventuelně zalepíme.
Jakého materiálu se používá pro vysévače?
Zobrazit odpověď
Pro šroty a hrubé krupice se používá dráten. síť, pro ostatní se používá pravého mlynářského hedvábí.
Jaký je postup při vysokém a polovysokém mletí?
Zobrazit odpověď
Šrotování, třídění a čištění krupičných směsí, luštění a vymílání těchto na hrubou a hladkou mouku.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Horní Podluží | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaHorní Podluží
Světlík 338
407 57
OkresDěčín
P 120
Horní Podluží
GPS50° 53' 44.3''
14° 33' 26.8''
Mapová značkaHolandský / Objekt s částí technologie
1,4 km S od OÚ Horní Podluží Žofín
44724/5-3685 z r.1966
otevřít list NPÚ
Nepřístupný
1843
Větrný mlýn Horní Podluží

Větrný mlýn holandského typy byl postaven v roce 1843 v centru německé osady Lichtenberg, (česky Světlík). Místo stavby je značně nezvyklé tím, že se nejedná o vrch či návrší, ale o mírný svah svažující se 150 m vzdálenému rybníku. Mlýn mlel nepřetržitě až do konce války. Po odsunu Němců byla okolní osada zbourána včetně pekárny, která stála nedaleko mlýna. Od té doby mlýn pustl. V roce 1952 proběhla za přispění památkářů rekonstrukce objektu a zprovoznění mlýna. Bez pravidelné údržby, kterou stát nedokázal zajistit, se však stav mlýna začal opět zhoršoval. Proto byl mlýn prodán za 3 300.- Kčs k rekreačním účelům. Ani to k lepší péči o mlýn nevedlo, mlýn dále chátral. V roce 1989 vlastnilo mlýn několik majitelů a složité vlastnické vztahy bránily ve větší opravě mlýna. Teprve po jejich vyjasnění začíná současný majitel postupně mlýn renovovat.
Mlýn je zděný, válcového, mírně konického tvaru s jehlancovou otočnou střechou. Stavba má u země průměr 10,5 m, a je včetně střechy vysoká 14 m. Střecha je plechová a je uložena na válečcích umožňujících její otáčení pomocí kovového ozubeného kola a dřevěného ozubení uloženého na nosné zdi. Mlýn měl pět perutí, které byly vybaveny žaluziemi ovládanými společně pro všechna křídla důmyslným zařízením z třetího podlaží. To umožňovalo mlynáři za provozu měnit podle síly větru funkční plochu perutí.
Objekt je třípodlažní. Technické zařízení se nachází v druhém a třetím podlaží. V druhém podlaží jsou částečně zachovalá tři mlýnská složení (chybí luby a násypné koše), různé transmise a pomocná zařízení. Jsou zde uloženy také zbytky perutí čekající na opětovnou instalaci. V třetím podlaží chybí na vale palečné kolo. Svislá hřídel je výjimečně dřevěná. V přízemí je podlaha prvního patra uprostřed podepřena mohutným žulovým sloupem.
Objekt není narušen necitlivými stavebními úpravami. Proto by měl být s pomocí památkové péče kompletně opraven a tím zachráněn pro budoucnost. Záchrana je důležitá zvláště proto, že se jedná o poslední větrný mlýn v Čechách, který není přestavěn na rekreační objekt nebo neskončil jako ruina. Navíc je to mlýn jedinečné technické konstrukce.
V roce 2002 byl mlýn zvenku znovu omítnut a v roce 2003 položena nová plechová střecha. Postupně bude následovat celková obnova mlýna, pro kterou zpracovala projekt firma ARSTAV. Cílem první etapy je obnova původních perutí včetně ovládání, palečného kola a oprava všech dochovaných dřevěných a kovových částí a mechanismů. V rámci druhé etapy bude formou částečné vědecké rekonstrukce obnoveno chybějící technologické vybavení mlýna, tj. všechna tři mlýnská složení, luby, násypky, moučnice a další zařízení.
Pokorný:

HORNÍ PODLUŽÍ, (LOKAL. 120), o. Děčín. V poměrně dobrém stavu se zachoval do současnosti zděný větrný mlýn v osadě Světlík (Lichtenberg) (383). Mlýn stojí necelých 400m od severní hranice katastrálního území, asi 150m na východ od břehu světelského rybníka. Byl vystavěn na pozemkové parcele č. 674, náležící roku 1843 domkaři Antonínu Wormovi (384). Mlýn má č. stavební parcely 250 (385). Spojením pozemkové parcely č. 674 a severně od ní ležící parcely č. 676 vznikla později pozemková parcela č. 676/1 (386). Stavení na SV od mlýna bylo označeno roku 1888 jako stavební parcela č. 241 (387). Do nedávné doby zachovalo se i dřevěné složení větrného mlýna (388). Lokalita je 500m n. m. (389).
V současné době je stavení větrného mlýna ve špatném stavu. Bylo prodáno s podmínkou údržby objektu (390).
(383) Sdělení MNV v Horním Podluží v GÚ – ČSAV, VM – Č.
(384) SÚA, SK, Litoměřicko 367, Obergrund.
(385) SÚA, IS, Litoměřicko 367, Obergrund, stav roku 1843, list II.
(386)GÚ – ÚASK,SK,OM, katastrální mapa i.č. 2040/2122/2, stav r. 1888, list 2 (Horní Podluží).
(387) Stavení tu stálo již roku 1843.
(388) Plechem krytá střecha měla konstrukční zvláštnost, že kolečka na otáčení přiléhala z boku (sdělení dr. E. Baláže z ÚEF – ČSAV). Snímek větrného mlýna z r. 1950 je ve SÚPPOP fond akce Z (průzkum pohraničí): Světlík, okres Rumburk, snímek I – 437 – K –67/8. Z něj je patrno, že větrný mlýn měl 5 perutí, v konstrukci křídel tedy velkou výjimkou.
(389) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Varnsdorf 8-7, 1953.
(390) Náleží společně panu Zatloukalovi z Ústí nad Labem a ing. arch. Masákovi z Úval u Prahy (GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení rady MNV v Horním Podluží ze 6.8. 1970).


Historie obecně

 Pokorný:

V poměrně dobrém stavu se zachoval do současnosti zděný větrný mlýn v osadě Světlík (Lichtenberg) (383). Mlýn stojí necelých 400m od severní hranice katastrálního území, asi 150m na východ od břehu světelského rybníka. Byl vystavěn na pozemkové parcele č. 674, náležící roku 1843 domkaři Antonínu Wormovi (384). Mlýn má č. stavební parcely 250 (385). Spojením pozemkové parcely č. 674 a severně od ní ležící parcely č. 676 vznikla později pozemková parcela č. 676/1 (386). Stavení na SV od mlýna bylo označeno roku 1888 jako stavební parcela č. 241 (387). Do nedávné doby zachovalo se i dřevěné složení větrného mlýna (388). Lokalita je 500m n. m. (389).
V současné době je stavení větrného mlýna ve špatném stavu. Bylo prodáno s podmínkou údržby objektu (390).
(383) Sdělení MNV v Horním Podluží v GÚ – ČSAV, VM – Č.
(384) SÚA, SK, Litoměřicko 367, Obergrund.
(385) SÚA, IS, Litoměřicko 367, Obergrund, stav roku 1843, list II.
(386)GÚ – ÚASK,SK,OM, katastrální mapa i.č. 2040/2122/2, stav r. 1888, list 2 (Horní Podluží).
(387) Stavení tu stálo již roku 1843.
(388) Plechem krytá střecha měla konstrukční zvláštnost, že kolečka na otáčení přiléhala z boku (sdělení dr. E. Baláže z ÚEF – ČSAV). Snímek větrného mlýna z r. 1950 je ve SÚPPOP fond akce Z (průzkum pohraničí): Světlík, okres Rumburk, snímek I – 437 – K –67/8. Z něj je patrno, že větrný mlýn měl 5 perutí, v konstrukci křídel tedy velkou výjimkou.
(389) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Varnsdorf 8-7, 1953.
(390) Náleží společně panu Zatloukalovi z Ústí nad Labem a ing. arch. Masákovi z Úval u Prahy (GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení rady MNV v Horním Podluží ze 6.8. 1970

 

Dochován bez nežádoucích přestaveb
Holandský
Zděná - kamenná
Exteriér
  • Kamenické prvky
  • Krov
  • Natáčení (mlýna, střechy, turbíny)
  • Okna
  • Vikýř pro hřídel
  • Interiér
  • Otopná zařízení (kamna, krby)
  • Technologické vybavení

    Základní obrázky

    Historické fotografie a pohlednice

    Současné fotografie - objekt v krajině

    Obrazy

    Současné fotografie - technologické vybavení

    Ostatní