Které číslo mylnářského hedvábí se používá při moukách?
Zobrazit odpověď
Čísla 9, 10, 11, 12, 13.
Co je zapotřebí, když mlynář přijme učně?
Zobrazit odpověď
Uzavření smlouvy.
Které vlastnosti má míti dobrá pšenice a žito zpracovávaná na mouku?
Zobrazit odpověď
Mouka má obsahovati dosti lepku, má míti schopnost dobrého pečení, přijmout hodně vody, dobře kynout.
Co uděláme po ukončení mletí?
Zobrazit odpověď
Otevřeme vysévače, necháme je provětrati, prohlédneme plátna, nejsou-li poškozena, eventuelně zalepíme.
Na co jsou na kamenech větrníky?
Zobrazit odpověď
Za účelem chlazení, přívodu vzduchu s melivem do kamene a doprava meliva k obvodu.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Městec Králové | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaMěstec Králové
Míru
289 03
OkresNymburk
P 3
Městec Králové
GPS50° 12' 3.2''
15° 17' 5.7''
Mapová značkaHolandský / Zaniklý objekt, památník
1,1 km JZod kostela,
Zaniklý
před 1842
asi 1890 - rozebrán
Větrný mlýn Městec Králové

Pokorný:
Na ZJZ od kostela v Městci Králové (ve vzdálenosti cca 1 km) stál zděný větrný mlýn již roku 1842 na pozemkové parcele 1554 v poloze Na Mlejništi (označen jako stavební parcela č. 217). Tehdy pozemková parcela č. 1554 je zapsána jako majetek obce Městce Králové (209) a jako majitel stavební parcely č. 317 se uvádí Franz Saft (později Johan Saft), domkař z Městce Králové čp. 291. V 80. letech 19. století náležel mlýn rodině Babákově; nebyl již v té době v činnosti. Křídla byla stržena kolem roku 1890.
Na stavební parcele č. 317 je dnes hospodářské stavení a stodola. Kamenné základy někdejšího mlýna jsou částí základů této stodoly. Užívaný název „Na Větráku“ vznikl asi koncem 19. století.


Příjmení mlynářů působících na mlýně
  • Babákovi - okolo 1880
  • Staft Johan
Neexistuje
Holandský
Zděná - cihlová
Technologické vybavení

Historické mapy