Kolik šrotů se musí opakovat při plochém mletí a kolik při vysokém nebo polovisokém?
Zobrazit odpověď
Při plochém mletí se dělá 8-9 šrotů, při vyskokém a polovysokém 4-7 šrotů, dříve i více.
Jakou listinu dostane učeň, když obstál při zkoušce?
Zobrazit odpověď
Výuční a tovaryšský list.
Jaké nejznámější druhy pšenice a žita známe?
Zobrazit odpověď
Zimní obilí tvrdé, polotvrdé, měkké, pšenici jarku (přesívku). Jarní žito, které se požívá hlavně na pražení kávy.
Kolik obrátek dělá špičák?
Zobrazit odpověď
Průměr kamene v cm a počet obrátek musí dáti vždy číslo 290.
Jakou mají větrníky (remiše) formu a jsou stejně hluboké?
Zobrazit odpověď
Mají formu zubu pily v příčném řezu a na spodku se dělají trochu mělčí.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Městec Králové | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaMěstec Králové
Míru
289 03
OkresNymburk
P 3
Městec Králové
GPS50° 12' 3.2''
15° 17' 5.7''
Mapová značkaHolandský / Zaniklý objekt, památník
1,1 km JZod kostela,
Zaniklý
před 1842
asi 1890 - rozebrán
Větrný mlýn Městec Králové

Pokorný:
Na ZJZ od kostela v Městci Králové (ve vzdálenosti cca 1 km) stál zděný větrný mlýn již roku 1842 na pozemkové parcele 1554 v poloze Na Mlejništi (označen jako stavební parcela č. 217). Tehdy pozemková parcela č. 1554 je zapsána jako majetek obce Městce Králové (209) a jako majitel stavební parcely č. 317 se uvádí Franz Saft (později Johan Saft), domkař z Městce Králové čp. 291. V 80. letech 19. století náležel mlýn rodině Babákově; nebyl již v té době v činnosti. Křídla byla stržena kolem roku 1890.
Na stavební parcele č. 317 je dnes hospodářské stavení a stodola. Kamenné základy někdejšího mlýna jsou částí základů této stodoly. Užívaný název „Na Větráku“ vznikl asi koncem 19. století.


Příjmení mlynářů působících na mlýně
  • Babákovi - okolo 1880
  • Staft Johan
Neexistuje
Holandský
Zděná - cihlová
Technologické vybavení

Historické mapy