Co napomáhá rozemílání a dopravě meliva?
Zobrazit odpověď
Rotace kamenů.
Které listiny se přikládají k žádosti o tovaryšskou zkoušku?
Zobrazit odpověď
Učební smlouva, potvrzení mlynáře (mistra) o učení, školní vysvědčení a vysvědčení z pokračovací školy.
Jak musí být zařízeny vysévače, které slouží jak pro žito, tak i pro pšenici?
Zobrazit odpověď
Tak, aby se daly rámy vyměniti. Jinak bývají rámy pevné, což v mnohém případě nevyhovuje.
Jaké rozměry průměrů mají hladké a porculánové válce?
Zobrazit odpověď
Hladké a porculánové válce mají průměr 25 - 35 cm.
Z čeho pozůstává strojní zařízení pro hlavní čištění obilí?
Zobrazit odpověď
Z taráru, automatické váhy, magnetu, koukolníku, loupačky (špičáku), někdy i mačkací stolice a klíčového cylindru.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Městec Králové | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaMěstec Králové
Míru
289 03
OkresNymburk
P 3
Městec Králové
GPS50° 12' 3.2''
15° 17' 5.7''
Mapová značkaHolandský / Zaniklý objekt, památník
1,1 km JZod kostela,
Zaniklý
před 1842
asi 1890 - rozebrán
Větrný mlýn Městec Králové

Pokorný:
Na ZJZ od kostela v Městci Králové (ve vzdálenosti cca 1 km) stál zděný větrný mlýn již roku 1842 na pozemkové parcele 1554 v poloze Na Mlejništi (označen jako stavební parcela č. 217). Tehdy pozemková parcela č. 1554 je zapsána jako majetek obce Městce Králové (209) a jako majitel stavební parcely č. 317 se uvádí Franz Saft (později Johan Saft), domkař z Městce Králové čp. 291. V 80. letech 19. století náležel mlýn rodině Babákově; nebyl již v té době v činnosti. Křídla byla stržena kolem roku 1890.
Na stavební parcele č. 317 je dnes hospodářské stavení a stodola. Kamenné základy někdejšího mlýna jsou částí základů této stodoly. Užívaný název „Na Větráku“ vznikl asi koncem 19. století.


Příjmení mlynářů působících na mlýně
  • Babákovi - okolo 1880
  • Staft Johan
Neexistuje
Holandský
Zděná - cihlová
Technologické vybavení

Historické mapy