Očístíme věnec za lubem a prsa, vyndáme příklopku, očistíme vše a přitáhneme klíny v kuželici, dáme nový lůj a konopí do otvorů. Přiklopku zase upevníme a dáme novou omítku.
Kolik obrátek má šrotový kámen při průměru 95 cm?
Zobrazit odpověď
270 - 95 = 175 obrátek v min.
Kolik obrátek dělá křídlenec v průchodní loupačce na žito a pšenici?
Zobrazit odpověď
pří půměru 48 cm dělá 600 obrátek,
při průměru 65 cm dělá 450 obrátek
při průměru 73 cm dělá 400 obrátek za minutu.
Periodické mají podle průměru křídlence 400 - 550 ot./min.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Které číslo mylnářského hedvábí se používá při moukách?
Zobrazit odpověď
Čísla 9, 10, 11, 12, 13.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Asi půl km na JJV od Prašného Újezdu při levé straně silnice do Skoupého stál zděný větrný mlýn asi 160m na JJZ od výškového bodu 477 Homolka (326). Toto místo je vzdáleno asi 650m na JJV od středu obce Prašný Újezd. Stavební parcela má č. 110, pozemková č. 193/2. Stavení při mlýně má č. stavební parcely 109.
Mlýn nestál ještě před rokem 1839 (327). Byl to mlýn obilní, zanikl asi kolem roku 1870 a nezůstaly po něm žádné pozůstatky. Osamocené stavení (stavení parcela č. 109) v uvedených místech se nazývá Větrák (328) a je položeno cca 477m n.m. (329).
(326) Na topografické sekci 4051/2 1:25 000, 7. vydání, 1945, je vyznačen větrný mlýn podle starší situace.
(327) Není na katastrální mapě z tohoto roku (GÚ – ÚMLD, SK, OM, katastrální mapa i.č. 6089 Prašný Újezd), je však již vyznačen na speciální mapě z r. 1847-1860 (Special-Karte des Koenigreiches Boehmen, Wien). V indikační skice stabilního katastru (SÚA, IS, Plzeňsko 398, 1839) je zřejmě zachycena pozdější situace.
(328) Pozemek (pozemková parcela č. 190) patří dnes V. Bezděkovskému, Skoupý č. 9. GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení rady MNV v Prašném Újezdě z 12.4. 1956 a z 31. 7. 1970; GÚ – ÚAGK, SK, OM, katastrální mapa i.č. 6089, 1929 (Prašný Újezd).
(329) Spec. mapa 1:75 000, list Kralovice 4051, 1948.
Mlýn stál v letech cca 1850- 1870. Místo se dodnes jmenuje Větřák.