Ne. Jeden válec běží rychle, přdstihuje válec druhý. Předstih šrotovky jest 1:2 - 1:2,5, u žitné 1:3.
Jaký je rozdíl mezi mletím na vysoko, polovysoko a na plocho?
Zobrazit odpověď
Při vysokém mletí se mele do krupic, polovysoké mletí je do krupic a mouky a ploché mletí je na mouku.
Jaké přednosti mají rovinné vysévače?
Zobrazit odpověď
Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Z jakého materiálu jsou válce?
Zobrazit odpověď
Z tvrdé, chlazení litiny a jsou rýhovány.
Zastupuje mlynář otce neb matku učňovu?
Zobrazit odpověď
Ano.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Asi půl km na JJV od Prašného Újezdu při levé straně silnice do Skoupého stál zděný větrný mlýn asi 160m na JJZ od výškového bodu 477 Homolka (326). Toto místo je vzdáleno asi 650m na JJV od středu obce Prašný Újezd. Stavební parcela má č. 110, pozemková č. 193/2. Stavení při mlýně má č. stavební parcely 109.
Mlýn nestál ještě před rokem 1839 (327). Byl to mlýn obilní, zanikl asi kolem roku 1870 a nezůstaly po něm žádné pozůstatky. Osamocené stavení (stavení parcela č. 109) v uvedených místech se nazývá Větrák (328) a je položeno cca 477m n.m. (329).
(326) Na topografické sekci 4051/2 1:25 000, 7. vydání, 1945, je vyznačen větrný mlýn podle starší situace.
(327) Není na katastrální mapě z tohoto roku (GÚ – ÚMLD, SK, OM, katastrální mapa i.č. 6089 Prašný Újezd), je však již vyznačen na speciální mapě z r. 1847-1860 (Special-Karte des Koenigreiches Boehmen, Wien). V indikační skice stabilního katastru (SÚA, IS, Plzeňsko 398, 1839) je zřejmě zachycena pozdější situace.
(328) Pozemek (pozemková parcela č. 190) patří dnes V. Bezděkovskému, Skoupý č. 9. GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení rady MNV v Prašném Újezdě z 12.4. 1956 a z 31. 7. 1970; GÚ – ÚAGK, SK, OM, katastrální mapa i.č. 6089, 1929 (Prašný Újezd).
(329) Spec. mapa 1:75 000, list Kralovice 4051, 1948.
Mlýn stál v letech cca 1850- 1870. Místo se dodnes jmenuje Větřák.