Jakého materiálu se používá pro vysévače?
Zobrazit odpověď
Pro šroty a hrubé krupice se používá dráten. síť, pro ostatní se používá pravého mlynářského hedvábí.
Kolik obrátek udělá válec rychloběžný u šrotovky o průměru 22 cm?
Zobrazit odpověď
320 - 22 = 298 obrátek za minutu.
Jak se vede zrno neb šrot do mlecí plochy?
Zobrazit odpověď
Tím, že jest přiváděno zrno neb šrot do středu kamene.
Co se používá ke šrotování pšenice?
Zobrazit odpověď
Šrotová stolice.
Co je zapotřebí, když mlynář přijme učně?
Zobrazit odpověď
Uzavření smlouvy.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Určice | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaUrčice
u čp. 18
798 04
OkresProstějov
Určice
GPS49° 25' 52.2''
17° 3' 57.3''
Mapová značkaNěmecký / Ruiny objektu, zbytky stěn
500 m SZZ od OÚ
Nepřístupný
1780
(přivezen z: z Plumlova)
Větrný mlýn Určice

V boudě na zahradě za domem čp. 18 stála roky zvláštní bouda plná nepořádku o kterou se nikdo nezajímal. Až v roce 2022 místní nahlédli dovnitř a objevili zachované části větrného mlýna, který zde stával. Zachovány zůstal základ mlýna až po matku (základový kříž, apoštolové, otec, babka, dědek a matka. Velice cenné části. Možná se ještě při likvidaci boudy něco objeví.
Obec zbytky mlýna odkoupil od majitele pozemku, plánuje torzo rozebrat a postavit repliku mlýna nedaleko, na obecním pozemku.


Historie obecně

BURIAN, V.: Větrné mlýny na Moravě a ve Slezsku, Olomouc 1965,

591. URČICE, o. Prostějov. Větrný mlýn beraní u čp. 18, 223, asi 500m sz. od obce, trať Na zámčesko nebo Na větřáko. Údajně přivezen kolem roku 1780 z Plumlova. Nápisy na „matici“, Josef Saulich (mlynář) 1875, ve věnci: Tesaři: Frant. Nezval, J. Konšel z Určic, uprostřed trámu Vítáme Vás. Místo koleček na vřetenu namontována desíti paprsková hvězdice, náhrada za cévky, běhoun ze dvou sešroubovaných kamenů. V roce1929 nabídli majitelé mlýn do ochrany památkovému úřadu, 1930 oznámili, že mlýn odprodají nebo rozboří. Památkový úřad tehdy zahájil jednání o koupi se Zemědělským v Praze, toto pak postoupilo nabídku kuratoriu Zemědělského muzea v Brně, na jehož sdělení již majitelé nereagovali. Maj.: Vrchnost, 1792 Ondřej Brabec, vrchnostenský tesařský mistr, 1804 Karel Hlaváč, 1806 Martin Trdlica z Kojetína, Jan Rolný, 1819 Josef a Matěj Bednář, 1863 Josef Bednář, 1863 František Wolf, Mariana Wolfová.
Spec. mapa Prossnitz u. Wischau 8-XVI, 1880.- Karte der Umgebung v. Olmütz, ed. E. Hölzel. – Karte vom Olmützer Kreise, 1845.- Myrbach, Úbersichtskarte vom Olmützer Kreise, 1837.- StA Janovice, G 18095, 131, příloha.- Sdělení MNV Seloutky, o. Prostějov, 20.2. 1952.- Funk, ČL 1927, 207.- Starý, ČL 1926, 302.- Kaňák, litografie.- KSPPOP Brno 1829/29, 1726/30, 1988/30, 2372/30, 2010/44, 1024/52.- Burian, ČE 1958, 91, 314.

Příjmení mlynářů působících na mlýně
  • Bednář Josef a Matěj od 1819 do 1863
  • Bednář Josef od 1863 do 1863
  • Brabec Ondřej od 1792 do 1804
  • Hlaváč Karel od 1804 do 1806
  • Rolný Jan od 1806 do 1819
  • Wolf František a Mariana od 1863 do
Zřícenina
Německý
Dřevěná
Informace zpracované a platné k 24.03.2025.
  • Zcela bez technologie aj.
  • Technologické vybavení

    Historické fotografie a pohlednice

    Současné fotografie - exteriér

    Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků