Jak musí být zařízeny vysévače, které slouží jak pro žito, tak i pro pšenici?
Zobrazit odpověď
Tak, aby se daly rámy vyměniti. Jinak bývají rámy pevné, což v mnohém případě nevyhovuje.
Čeho docílíme koukolníkem?
Zobrazit odpověď
Vybrání kulovatin.
Jak jest zařízen dobrý špičák?
Zobrazit odpověď
Hrubší pískovcové kameny mají obrácenou ostrost křesu, která těžce propouští obilí a ošpicuje je.
Jak vylehčíme kámen?
Zobrazit odpověď
Tak, aby běhoun nechytal spodek a nejstřil.
Jaké přednosti mají rovinné vysévače?
Zobrazit odpověď
Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Někdy začátkem 19. století byl v 22 km vzdálených Dřevohosticích postaven větrný mlýn německého typu. Byl sestaven i z dílů starších větřáků. Svědčí o tom datování na závaží r.1786 a na krupníku r.1812. V roce 1850 byl převezen na dnešní místo do Skaličky a od roku 1879 až doposud patří rodině Červků.
O činnosti mlýna máme informace až z roku 1941, kdy mlýn poškodila vichřice. S finanční pomocí úřadů ve výši 600.- Kč byl mlýn opraven těsně před zákazem mletí a zaplombováním. Čtyři roky nečinnosti a procházející fronta se na mlýnu nepříznivě podepsaly. Až do roku 1950 byl mlýn uzavřen a majitel dostával odškodné za neprovozování mlýna. Pan Červek usiloval o obnovu mlýna, trvale žádal o dotace na opravu a často i něco dostal. Dokonce mu v roce 1950 úřady povolily mletí a odpustily daň, protože pečoval o technickou památku. Místní lidé mu však nepřáli a prosazovali rozebrání mlýna a použití dřeva na stavbu JZD. Od roku 1956 dodnes pečuje o mlýn poslední mlynář Antonín Červek. Naposledy mlýn šrotoval v roce 1966.
Mlýn má obvyklé rozměry tj. základnu 5,7 x 5,7 m a výšku 11 m. Šindelová střecha je sedlová, vysoká 3,6 m na čelní straně zkosená podvalbou. Všechny stěny jsou deskové, čelní krytá šindelem, na zadní straně vystupuje šalanda s pavláčkou a krytým schodištěm. Větrné kolo má průměr 16 m a je uchyceno v litinové hlavě. Zachovalé převodové zařízení pohání jedno mlýnské složení a holendr na výrobu krup. Mlýnek na proso a kašník jsou na elektrický pohon. V Technickém muzeu v Brně je uložen přesný model mlýna v poměru 1:40.
V krajině docela nenápadný Červkův mlýn stojí uprostřed zahrady se vzrostlými ovocnými stromy. Velmi cenný je tím, že dodnes je provozuschopný a pečlivě udržovaný. Jenom otáčet proti větru s ním nelze. Po domluvě s majitelem si lze mlýn prohlédnout.
Příjmení mlynářů působících na mlýně
Červek Antonín 1948
Červek Josef
Červková Františka 1897
Františka 1879
Marie 1903
Dochován bez nežádoucích přestaveb
Německý
Dřevěná
Exteriér
Dveře
Kamenické prvky
Komín
Okna
Schodiště
Umělecké prvky (Upřesnění: )
Mlýn má obvyklé rozměry tj. základnu 5,7 x 5,7 m a výšku 11 m. Šindelová střecha je sedlová, vysoká 3,6 m na čelní straně zkosená podvalbou. Všechny stěny jsou deskové, čelní krytá šindelem, na zadní straně vystupuje šalanda s pavláčkou a krytým schodištěm.
Informace zpracované a platné k 01pm31Europe/Prague.f2017Wed, 01 Mar 2017 22:14:36 +010003pm31.
Technologické vybavení
Krupník
Jahelka
historický mobiliář (Jaký: fukar, )
krupník (holendr)
mlecí kámen
francouzský kámen (Počet: 1)
moučná truhla
moučnice
násypný koš
paleční kolo
převody
svislá hřídel (Kovová)
technologický mobiliář
fukar na čištění obilí (Upřesnění: )
spirálový vykulovač (Upřesnění: )
jahelka (Upřesnění: )
transmise s řemenicemi
větrné kolo (perutě rovné)
žejbro, žejbrovací síta
Základní obrázky
Současné fotografie - technologické vybavení
Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků