Václavovice | Detail mlýnu
|
|
Větrný mlýnek s turbínou stál původně na východním okraji obce u č. p. 74 v ulici U Vodojemu. Postaven byl zřejmě v roce 1915 a měl rozměry 3,05 x 2,6 m. Kdy naposledy mlel nebo šrotoval není známo. Mlýnek nebyl již delší dobu používán a jeho stav se rychle zhoršoval. Obec Václavovice se v roce 2012 rozhodla pro jeho přesun a důkladnou renovaci. Majitelka paní Jiřina Kubečková jej obci darovala, ovšem použitelné bylo již jen technologické vybavení.
Z technického zařízení je původní svislá hnací hřídel, nosná stožárová trubka větrné turbíny, ložiska a vnější a vnitřní kuželový převod. Původní natáčecí zařízení turbíny je plně funkční. Mlecí složení se dochovalo kompletní, byla potřeba jen drobná oprava. Větrná turbína byla značně poškozena rzí, proto musela být z velké části vyrobena znovu, přesně podle původní.
Objekt mlýnku byl postaven nově, jako přesná kopie původní stavby se snahou o zachování původní tesařských postupů a spojů.
Obnovený mlýnek byl slavnostně otevřen pro veřejnost 5. května 2014.
| Historie obecně | Popis objektu Tento větrný mlýnek s turbínou stál původně na východním okraji obce, v její nejvyšší části, ve výšce 305 m. n. m. Postaven byl zřejmě v roce 1915. Kdy naposledy mlel, není známo. Mlýnek nebyl již delší dobu používán, jeho stav se zhoršoval, a proto se obec rozhodla pro jeho přesun a důkladnou renovaci. |
|---|
| Přemístěn | |
| Mlýnek s turbínou | |
| Dřevěná | |
Interiér | |
Objekt mlýnku Tělo větrného mlýnku s turbínou tvoří přízemní deštěná stavba na obdélníkovém půdorysu. Stavba těla mlýnku je složena ze soustavy trámů, jež vytvářejí kostru. b) Plášť těla mlýnku
2.3. Tesařské spoje těla mlýnku Popis jednotlivých typů spojů postupně od střechy směrem dolů: a. Hřebenová vaznice je nesena středovými sloupy přední a zadní stěny. Spojení se provedeno pomocí rovný čep průběžný. Spoj je jištěn z obou stran plochou kramlí b. S hřebenovou vaznicí jsou spojeny krokve pomocí plátového kampu. c. Krokve jsou s podkrovnicemi spojeny křížovým kampem d. Všechny svislé trámy jsou s podkrovnicemi a podvalnicemi spojeny pomocí rovného přímého plátu. e. Podkrovnice s podvalnicemi jsou spojeny rovným příčným plátem s poloviční šířkou podvalnice (viz foto). Spoj je jištěn dvěma hřeby a položen na rohovém svislém trámu. K němu je ještě v obou směrech připevněn plochou kramlí. f. Do svislých středových trámů přední a zadní stěny jsou začepovány dva trámy nesoucí větrné kolo, u horního jde o horní rovný čep částečný, u spodního o rovný čep průběžný (viz foto). g. Níže jsou do svislých středových trámů všech stěn zapuštěny vodorovné trámy spojem rovný příčný plát. Do rohových sloupů jsou zřejmě napojeny příčným plátem s krytým čelem. h. vzpěry ve stěnách (zavětrování) není v koncích zadlabáno, jen křížení na zadní stěně je řešeno propojeno proříznutím silnější desky tj. kampování jednostranným přeplátováním i. vodorovný trám nade dveřmi je spojen se sloupy spojem - rovný příčný plát j. svislý trám nesoucí dveře je do něho začepován k. svislé trámy jsou do základových trámů zřejmě uchyceny pomocí rovného čepu (nelze přesně zjistit) |
| Technologické zařízení Technické parametry: Průměr větrné turbíny: 2,7 m Počet lopatek turbíny: 8 Velikost lopatky: 0,9 x 0,38 až 0,58 m Mlýnské kameny (průměr x výška) běhoun: 0,47 x 0,21m spodek: 0,47 x 0,14 m Technologické zařízení se skládá z části zajišťující pohon a části mlecí. Pohonná část začíná větrnou turbínou, která využívá sílu větru a převádí ji na rotační energii vodorovné a svislé hřídele. Větrná turbína s kuželovým převodem je nesena stožárovou trubkou, která prochází střechou a hřebenovou vaznicí.. Hřebenová vaznice je po obou stranách průchodu stožárové trubky zpevněna opásáním. Pomocí pákového mechanismu lze otáčet stožárovou trubkou a tím nastavovat větrnou turbínu do žádaného směru, při mletí proti směru větru. Mlecí část se skládá ze dvou mlýnských kamenů uložených v lubu, Nad mlýnskými kameny je násypka s pohyblivým dnem – korčákem. Celé mlecí zařízení leží na mlýnské stolici. Melivo po průchodu mlýnskými kameny vypadává při mletí na mouku do truhly s hranolovým vysévačem nebo při šrotování bočním výpadem ven do připravené nádoby. Součástí stolice je i tzv. lehčení, tzn. pákový mechanismus umožňující regulovat vzdálenost mezi mlecími kameny. a) Větrná turbína Větrná turbína má 8 lopatek o délce 0,9 m. Celkový průměr větrné turbíny činí 2,68 m. Turbína je uchycena na vodorovné hřídeli o průměru 29 mm a délce 0,6 m. Na hřídeli uložené ve dvou dřevěných ložiscích je kuželové ozubené kolo o průměru 0,29 m se 40 šikmými zuby. Přes kuželový převod (poměr převodu je 1 : 2) je síla přenášena na svislou hřídel o průměru 29 mm dolů, k technologickému zařízení ve mlýně. Svislá hřídel prochází stožárovou trubkou o průměru 100 mm nesoucí váhu celého větrného kola a současně sloužící k natáčení větrného kola proti větru pomocí pákového mechanismu umístěného na trámu pod střechou mlýna. Touto trubkou prochází svislá, hnaná hřídel k mlecímu složení. b) Natáčení větrné turbíny Pákový natáčecí mechanizmus se skládá z kovové páky, kovového kotouče a zajišťovacího kolíku. Páka s kotoučem jsou navařeny na dolní konec stožárové trubky. Zajišťovací kolík se vkládá do otvorů ve spodním kotouči, které jsou vyvrtány po celém obvodu. c) Mlecí složení Hlavní částí mlecího zřízení je tzv. „mlecí složení“, které se skládá ze dvou kamenů, z horního pohyblivého zvaného běhoun a pevného spodního zvaného spodek, lubu, násypky a mlecí stolice. Mlecí kameny jsou z pískovce. Horní kámen – běhoun je poháněn svislou hřídelí, jejíž spodní konec zapadá do čtvercového otvoru v kypřici. Mlýnské kameny jsou uloženy v dřevěném lubu. Do mlýnských kamenů, vyrobených z pískovce, jsou vytesány rýhy tzv. remiše, sloužící k posunu meliva od středu ke kraji a současně k průchodu vzduchu, který melivo ochlazuje. Mlecí složení na mlýnku nebylo rozebíráno, takže konkrétní podoba remiší není zdokumentována. Mlýnské kameny jsou schovány v plechovém lubu (ø 0,64 x 0,32) v dřevěném rámu. Na něm je upevněna násypka zrna (0,7 x 0,54 x 0,47 m) s pohyblivým dnem tzv. korčákem. Pohyblivé dno uvádí do kmitavého pohybu trojstranná vačka nalisována na svislé hřídeli. Množství podávaného meliva lze regulovat pomocí změny sklonu korčáku. Celé mlecí složení nese dřevěná mlecí stolice (0,7 x 0,7 x 0,72 m). Součástí stolice, je jednoduchý pákový mechanismus, kterým lze nazvednout běhoun a tím regulovat vzdálenost mezi mlecími plochami kamenů a tím následně i jemnost meliva. Ve spodní části stolice je kuželové ozubené kolo navazující na kuželové kolo usazené na hřídeli hranolového vysévače. Tím je zajištěn jeho pohon. Stolice je pomocí kovových třemenů uchycena k trámu v zadní stěně mlýnku. Celé mlecí zařízení lze odpojit od větrného kola pomocí jednoduché spojky umístěné na svislé hřídeli. Zrno po semletí vypadává buď čelním výskokem do hranolového vysévače (1,03 x 0,45 x 0,74 m) umístěného před stolicí, nebo, v případě šrotování, bočním výskokem do moučné truhly. Základem hranolového vysévače je rotující šestiboký hranol, potažený sítem. Zde je použito síto o hustotě 78 nití na palec, což umožňovalo vytřídění jemné krupice z meliva. | |
| Technologické vybavení |
|
| |
Základní obrázky
Současné fotografie - objekt v krajině
Současné fotografie - technologické vybavení
Ostatní
Historické fotografie a pohlednice
