Při mletí na plocho 6,5 - 7,5 na 1 cm, při vysokém mletí 5 - 6 rýh na 1 cm, při obracení šrotu na tutéž stolici.
Co následuje po hlavním čištění?
Zobrazit odpověď
Koukolník, loupačka (nebo špičák).
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Jak leží větrníky přes sebe?
Zobrazit odpověď
Křížem přes sebe.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Dva větrné mlýny ve Chvaleči připomínají se k roku 1803 až 1805 (879), dále k roku 1811 (880). Návrší, kde stával větrný mlýn, patří k hospodářství čp. 24, se označovalo Schaudichum (881), v katastrální mapě má název Sidichfür (882). Oba mlýny stály při cestě, zvané Mühlweg, která vycházela z Chvalče u domu čp. 125 dvorem hospodářství čp. 79, šla na výšinu 566 m k pozemkům hospodářství čp. 24 a dále na Slavětínskou cestu. Polnosti, příslušející k uvedeným dvěma hospodářstvím, táhnou se od zmíněných popisných čísel pruhem směrem jižním (883). Větrné mlýny stály v nadmořské výšce cca 570 m, resp. Cca 580 m (884).
(879) ZLA Náchod I, archiv velkostatku Adršpach, sing. 85 (GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení uvedeného ZLA z 12.12. 1953, čj. 394/1953).
(880) Geschichte des Dorfes Qualisch, 37 (GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení ZLA Náchod z 19.9. 1955, čj. 500/55, srov. i GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení rady MNV ve Chvalči (kronikář F. Papež) z 12.2. 1956 i s náčrtem místní situace a označení polohy obou mlýnů.
(881) Cit. sdělení kronikáře F. Papeže.
(882) GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 2684, Qualisch, 1844 (stav roku 1840), list V; SÚA, IS, Hradecko 373, Quallisch, stav 1840.
(883) Viz cit. katastrální mapy z roku 1840, list V, VI, VII, IX.- Roku 1840 náležela usedlost čp. 72 F. Kasperovi a usedlost Ignácovi Schmidtovi.
(884) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Broumov 8-0 a 8-1, 1951.
