Kolik obrátek dělá křídlenec v průchodní loupačce na žito a pšenici?
Zobrazit odpověď
pří půměru 48 cm dělá 600 obrátek,
při průměru 65 cm dělá 450 obrátek
při průměru 73 cm dělá 400 obrátek za minutu.
Periodické mají podle průměru křídlence 400 - 550 ot./min.
Jaký mají sklon rýhy na válcích vzhledem ke své ose?
Zobrazit odpověď
U pšeničných 10-12%, u žitných 14-16%.
Co dělá mlynář po uplynutí doby učení?
Zobrazit odpověď
Nechá složiti svého vyučence zkoušku tovaryšskou a to teoretickou, případně zkoušku praktickou, v jiném mlýně, po čtyři týdny tvající.
Jak se pozná kvalita obilí?
Zobrazit odpověď
Podle hektolitrové váhy a sice:
Pšenice váží 76 - 82 kg hekr.,
žito váží 65 - 72 kg hekt.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Náchod. Již název vsi Větrník (757) naznačuje s velkou pravděpodobností, že v místě stával kdysi větrný mlýn (758). Nejsou však zatím o něm žádné jiné doklady nebo stopy (759). Ves leží v nadmořské výšce cca 290-310 m (760).
(757) Statistický lexikon obcí RČS, I, země Česká, Praha 1934, 187.
(758) A. Profous-J. Svoboda, Místní jména v Čechách, díl IV, S-Ž, Praha 1957, 532.
(759) V obecní kronice záznam, pořízený bývalým kronikářem J. Faltusem: „Ve Větrníku stával za starých dob na pozemku č. 14 větrný mlýn a od tohoto dostala osada u mlýna se nalézající jméno Větrník“(GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení MNV Vestec z 18.2. 1956).
(760) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Jaroměř 0-0, 1952.
