Otupí se oba válce stejně?
Zobrazit odpověď
Ne. rychloběžný se otupí dříve.
Na jaké jakosti je rozděleno mlynářské hedvábí?
Zobrazit odpověď
Na tři jakosti. Prima a jednokřížkové se používá na menší a střední cylindry, dvou a tříkřížkové na rovinné vysévače, odstředivé cylindry a též hranolové cylindry velkých průměrů. Kruičné se používá na vysévače reformy a savky.
Z čeho pozůstává strojní zařízení pro hlavní čištění obilí?
Zobrazit odpověď
Z taráru, automatické váhy, magnetu, koukolníku, loupačky (špičáku), někdy i mačkací stolice a klíčového cylindru.
Jaké stroje používáme k vysévání?
Zobrazit odpověď
Rovinné vysévače nebo hranolové vysévače a také odstředivé cylindry. (Dříve i moučnice s moučným rukávem).
V jakém pořadí dáváme síta do dunsťáků a třidičů krupic?
Zobrazit odpověď
Do předu dáváme síta hustší a ku konci řidší.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Podhradí | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaPodhradí
Podhradí - Šlikova Ves 58
506 01
OkresJičín
P 88
Podhradí u Jičína
GPS50° 24' 55.4''
15° 19' 13.0''
Mapová značkaNěmecký / Zaniklý objekt, památník
350 m VJV od koty Veliš
Zaniklý
1864
(přivezen z: Brda)
1897 - vyvrácen větrem
Větrný mlýn Podhradí

Pokorný:
Původně v Levínské Olešnici stojící dřevěný větrný mlýn, prodaný roku 1860 na Brdo, byl pak opět roku 1864 prodán a přemístěn do Podhradí u Veliše. Jeho majitelem tu byl mlynář František Lukeš (714). Mlýn stál asi 350m na VJV od výškového bodu Veliš 430,5 m. Zprvu bydlil mlynář s rodinou ve větrném mlýně. Z materiálu zříceniny hradu Veliše a z podhradských lomů postavil si pak na východ od mlýna zděný domek čp. 57, kam se přestěhoval roku 1868. Mlýn přecházel do dalších rukou, až 12.3. 1898 za vichřice přerazil blesk hřídel větráku a perutě se zřítily. Větrák pak zanikl. Posledním majitel František Říha odprodal dříví jako palivo (715). Zděný domek mlynářův čp. 57 na pozemkové parcele č. 578 v poloze Podhradská (716), později označená Na kopci, přežil větrný mlýn (717). Poloha U větráku je ve výši 343,9 m n.m. (718).
(714) Novopacko, Vlastivědná monografie okresu, díl II. Nová Paka 1927, 689 násl.
(715) A. Pour, Větrný mlýn podhradský, Náš domov, ročník 2/1926-1927, 82-84, (cituje sdělení prof. J. Mencla ze ZLA Jičín, z 11.12. 1953, GÚ-ČSAV, VM-Č). Vyobrazení viz A. Pour, 82; Sedláček, Hrady a zámky, V; Otto, Čechy, XIV, část II, Praha 1908, 43.
(716) Srovnej GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č.5893, Podhrad, 1846 (stav r.1842), list VI.
(717) GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 5893, 1910, list 6 (Podhradí). Samota je označována Větrák, viz Chytilův, místopis republiky Československé, Praha s.d., 1489.
(718) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Jičín 9-7, 1951.


Příjmení mlynářů působících na mlýně
  • Říha František
Neexistuje
Německý
Dřevěná
Technologické vybavení

Obrazy