Křes paprskovitý, poněvadž stejnosměrným rozdělením i větrníků dopravuje melivo stejnoměrně na mlecí plochu a jest možné účelné zpracování.
Jakou mají větrníky (remiše) formu a jsou stejně hluboké?
Zobrazit odpověď
Mají formu zubu pily v příčném řezu a na spodku se dělají trochu mělčí.
Na jaké jakosti je rozděleno mlynářské hedvábí?
Zobrazit odpověď
Na tři jakosti. Prima a jednokřížkové se používá na menší a střední cylindry, dvou a tříkřížkové na rovinné vysévače, odstředivé cylindry a též hranolové cylindry velkých průměrů. Kruičné se používá na vysévače reformy a savky.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
na jižním svahu pod kótou 365, které je severně od osady Popelov
Zaniklý
před 1842
Pokorný:
O větrném mlýně na území katastru obce Pavlovice zachovala se zpráva v sumáři Oceňovacího operátu stabilního katastru (340) a v Katastrálním oceňovacím elaborátu (341), obě z poloviny 19. století. Mlýn měl 2 složení; to byla u větrných mlýnů řídká výjimka. Ročně semlel kolem 600 měřic obilí a vyrobil z něho 390 centů mouky (342). Zajímavá je zpráva starousedlíka, že mlýn nesloužil jako obilní, ale „táhl vodu ze studně do vesnice“, avšak zanikl již asi před 60 lety (343). Mohlo tu jít o funkci, kterou mlýn vykonával později, patrně koncem 19. století.
Po větrném mlýně se nezachovaly žádné stopy a lze soudit, že byl dřevěné konstrukce. Stával prý na nepříhodném místě, pravděpodobně na louce (pozemková parcela č. 231), která náležela kdysi obci (344). Dnes se o někdejším větrném mlýně nezachovala paměť ani v lidové tradici (345).
(340) GÚ – ÚAGK, Oceňovací operát stabilního katastru, kraj Boleslavský.
(341) SÚA, SK, duplikát, kraj Boleslavský, okres Dubá, 17, 22, Pawlowitz, Catastral-Schätzungs – Elaborat.
(342) Tamtéž.
(343) GÚ – ČSAV, VM – Č, zpráva rady MNV v Pavlovicích z 15.3. 1958 a ze dne 17.4. 1958.
(344) Tamtéž. Podle cit. zprávy MNV náleží dnes pozemek panu Burešovi.
(345) GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení MNV Pavlovice z 20.8. 1970, čj. 258/70.
Badatel B. Daniel z České Lípy uvádí: že v lese pod lokalitou 365 jsou v lese ještě k nalezení štuky. To by ukazovalo na mlýn holandského typu. Mlýn postavil koncem 19. stol. Josef Prinke. Mlýn dlouho nevydržel, vítr ho shodil.
Překlad archívního dokumentu:
...na malém kopci vybudoval velký kamenný větrný mlýn a používal ho za účelem mletí.
Protože však provoz byl příliš těžkopádný, tak tato stavba již kolem roku 1800 nebyla v činnosti.
Vítr následně ulamoval jednu vrtuli za druhou, až přibližně před cca 20 lety dnešní majitel Gustav Prinkel nákladnou stavbu zcela zrušil a stavební kameny nechal použít ke stavbě kvalitních stájových budov.
