Borovnice | Detail mlýnu
|
|
Borovnický větřák je jediným i když jen částečně dochovaným větrným mlýnem německého typu v Čechách. Původně stálo v Borovnici pět mlýnů. Poslední z nich postavený v roce 1846 Augustinem Haklem přečkal až do roku 1968. Do té doby byl opakovaně opravován, např. po zásahu bleskem v roku 1966. Půdorys mlýna činil 5,5 x 5,3 m a celková výška 11,2 m.
V roce 1968 byl na základě rozhodnutí Krajské památkové správy přes velký odpor občanů i MNV Borovnice mlýn rozebrán a převezen do Hostinného. Odtud se stěhoval do Vrchlabí a nakonec do Kouřimi, kde leží jeho zbytky dodnes. Části základového trámoví, které zůstaly v obci Borovnice shořely 30. 6. 1979. O rekonstrukci borovnického větřáku uvažují ve skanzenu v Kouřimi.
Velký zájem na obnovení svého mlýna mají však i občané obce Borovnice. Pomoci jim může podrobná dokumentace mlýna, která byla v roce 1965 provedena firmou Stavoprojekt Hradec Králové. Nedůslednost státní památkové péče vedla k likvidaci posledního větrného mlýna německého typu na území Čech, neboť díly uložené v Kouřimi jsou již vinou opakovaného převážení a špatného skladování pro rekonstrukci nepoužitelné.
V roce 2004 založil jiří Chvojka Sdružení větrák Borovnice, které si dalo za cíl obnovit větrrný mlýn v obci Borovnice. Podařilo se jim nechat vypracovat vstupní projekt, najít a upravit vhodné místo pro stavbu mlýna a pustili se do stavby. A 27. června 2020 byla slavnostně ukončena jeho stavba. První mlýn německého typu v Čechách je hotov a otevřen veřejnosti.
Historie obecně | |
---|---|
Mlýn je vyobrazen na | |
Příjmení mlynářů působících na mlýně |
|
Zřícenina | |
Německý | |
Dřevěná | |
Půdorys mlýna činil 5,5 x 5,3 m a celková výška 11,2 m. |
Technologické vybavení |
|
---|---|
Pomocí Ctrl a kliknutím na odkaz si otevřete stránky sdružrní Větrák a článek z Deníku.
http://www.vetrak.borovnice.cz/
https://www.denik.cz/kralovehradecky-kraj/borovnice-vyhlizi-svuj-vetrny-mlyn-20161007.html
----------------------------------
V kronice rodu Čeřovských se uvádí zajímavá praxe, jak zlevnit mouku v době nouze: „Za dob mého pradědečka byly výdělky ve mlýně velmi špatné. Lidé se tenkrát v kraji živili výhradně tkalcovstvím a zemědělstvím při velmi nízkém výdělku. Nemohli si opatřiti ani nejnutnějších životních potřeb, ba ani na dobrý chléb nebylo.
Mlynář Augustin Čeřovský jezdil pravidelně do Hořic v Podkrkonoší pro vikev a směsku a z toho namlel mouky, kterou lidé kupovali a pekli z ní nouzový chléb“.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Majiteli mlýna v Borovnici je v jejich kronice zapsána, jako zde opravdu doložená, ale i jinde oblíbená historka s kozou.
„Hospodář z blízké vesničky Klimše vedl z Velké Borovnice kozu, kterou si přivázal ke křídlu větrného mlýna a šel si do mlýna pohovořit s mlynářem. Větrný mlýn nebyl zajištěn, zavál silný vítr, křídla se roztočila, vynesla kozu nahoru a koza se uškrtila.“